Novou informaci přinesl server The Information s odkazem na oficiální vyjádření společnosti Uber. Poprvé od nehody tak máme v ruce víc než jen pouhé spekulace. Ačkoliv vyšetřování stále běží, nezdá se, že by mělo přinést zásadně odlišné výsledky.

Co se tedy onu osudnou březnovou noc stalo? Vůz si v zásadě ženu "spletl" s kusem papíru.

Software samořídících vozů společnosti Uber nemusí jenom udržovat auto na silnici a vyhýbat se jiným autům či chodcům. Pokud by program vyhodnotil úplně každý předmět ve směru jízdy jako rizikový, bylo by to stejně problematické jako opak. Stačí si představit plně naložené osobní auto, které se ve stokilometrové rychlosti na dálnici vyhýbá kusu igelitu nebo ptákovi, a v důsledku toho prudce zabrzdí či změní směr jízdy. Výsledek by mohl být fatální.

Samořídící program je vlastně zcela zahlcen podobnými "false positive" předměty. U všech registrovaných objektů v zorném poli proto vyhodnocuje pravděpodobný původ. Papír či igelit na silnici ignoruje, pevné předměty, chodce a jiná vozidla nikoliv. Tedy, většinou. Pokud systém vyhodnotí objekt špatně, je zaděláno na neštěstí. 

Lze tedy říct, že Elaine Herzberg, která přecházela onu tmavou noc silnici, měla smůlu, že její přítomnost software špatně vyhodnotil. Roli při tom stále mohla hrát špatná viditelnost i fakt, že žena šla vedle kola. Na výsledku to však už nic nemění.

Možná příliš brzy

Již po nehodě existovaly v zásadě jen dvě možné verze – buď vůz postihlo selhání senzorů (hardware), nebo programu (software). Obojí by byl problém, v případě závady či špatného udržování senzorů by byl problém řešitelný změnou údržby či vybavení.

U softwaru je dopad na první pohled méně závažný: prostě se upraví algoritmy pro vyhodnocování objektů kolem vozu. Chyba programu je však ve skutečnosti velmi špatnou zprávou pro celý segment samořídících vozů. Vrhá totiž stín pochybností na samotné srdce celé informační technologie, kterou vozy napříč projekty používají.

Nehoda Uberu tak může mít negativní vliv i na samořídící vozy Google nebo Waymo. Server New York Times navíc přinesl zprávy ze zákulisí testování vozů Uberu, které rovněž nezní příliš pozitivně. Vzdor veřejným prohlášením prý projekt již měsíce před nehodou neodpovídal očekáváním. Loni v říjnu snížil počet supervizorů na palubě vozu ze dvou na jednoho, rovněž snížil počet palubních senzorů z osmi na jediný LIDAR. 

Není všem dnům konec – Uber je oproti konkurenci na poli autonomních vozidel několik let pozadu, taktéž američtí zákonodárci zatím nehodlají testování omezovat. Nově budou autonomní vozy jezdit i ve státě Utah, a to dokonce bez člověka na palubě.

Možná však přesto platí, že očekávání od samořídících vozů byla příliš vysoké. Zdá se, že technologie přišla trochu dříve, než byla zcela připravená – a dodatečné rigorózní testování se tak může potáhnout ještě řadu dalších let.