Na definitivní závěry vyšetřování bude ještě třeba počkat, což dokládá i skutečnost, že Uber testování samořízených vozů zatím pozastavil. Zveřejněné video však ukazuje na to, že za chybující stranu nejspíše označena nešťastná chodkyně, snad s mírnějšími penalizacemi pro lidskou pasažérku vozu, která měla v případě problémů zakročit.

Chodkyně, identifikovaná později jako místní žena bez domova, vstoupila do vozovky v noci a před rychle jedoucí vůz doslova vešla pomalým krokem. Ačkoliv supervizorka na palubě automobilu zjevně také nevěnovala vozovce dostatečnou pozornost, i kdyby se na jízdu naplno soustředila, bylo jen málo, co by mohla v poslední sekundě před nárazem udělat jinak. 

Tento názor pro San Francisco Chronicle vyslovila již Sylvia Moir, vedoucí policejního oddělení Templu, které vyšetřování nehody vede. Policie samotná ovšem nemá ke konečnému určení viníka dostatečné pravomoci, definitivní verdikt se tak může ještě lišit. Arizonské zákony jsou však obecně v případě nehody během přecházení vozovky nastaveny značně ve prospěch řidiče. Zatím místní regulační orgány sdělily, že nemají v plánu další zpřísnění pravidel testování samořízených vozidel.

zdroj: YouTube.com

I přes podobná vyjádření však kolem nehody stále zůstává mnoho nejasností. Ačkoliv záběry z nehody přesvědčivě ilustrují, že by na kolizi došlo i v případě, že by vůz řídil člověk, samořídící auta Uberu disponují mechanismy, které mají chodce detekovat.

Systém spoléhá na trojici komponentů – kamery, radar a lidar. Je jasné, že v noci byly kamery rozeznávající obraz kolem sebe vůči chodkyni slepé – alespoň než na poslední chvíli vešla do reflektorů. Také přední radar byl snad ještě vůči chodkyni přicházející ze strany nedostatečný. Střešní lidar ji však svými laserovými detektory měl zřejmě odhalit. Proč se tak nestalo, se zatím neví.

Nevyhnutelná kontroverze

Je možné, že lidar mohl mít technickou poruchu, vůz jím nebyl vybaven, anebo se oběť přiblížila zrovna v takovém úhlu, kdy byla pro zařízení z nějakého důvodu neviditelná. V případě první verze by to zřejmě znamenalo nutnost instalace sekundárního lidaru pro zvýšení redundance. U poslední možnosti by bylo nutné naopak upravit protokoly odpovědné analýzu dat lidaru.

Na každý pád se prozatím zdá, že samořízený vůz měl být s to chodkyni detekovat a zastavit – v ideálním případě by tak mohl zamezit nehodě, kterou by způsobil chodec.

Náprava chyby tak snad povede k dalšímu zlepšování samořízených systémů – alespoň pokud nebude výsledkem vyšetřování omezení provozu vozů. Takový výsledek by mohl mít velké dopady na celý segment vývoje samořízených vozů.

Po Uberu by postihl i plány Uberu či Tesly, stejně jako dalších automobilek. Ty si od samořízení slibují možnost zůstat konkurenceschopné v rychle se blížící éře autonomních vozů. Uber sám chce jít ještě dál a nabídnout samořízená auta rovnou jako rozšíření své "taxislužby". Pokud však této budoucnosti budou bránit přílišné regulace, může se všechno změnit.

Dosavadním faktem zůstává, že samořídící vozy se stále neobejdou bez lidského vedení – nehody, jako je ta z Templu, však byly dříve či později nevyhnutelné. Nikdo, ani Uber nebo Google, nemůže garantovat zcela stoprocentní absenci chyb. Autonomní vozy by však měly dosáhnout menší míry nehodovosti než vozy řízené lidmi.

Již nyní za sebou robotické vozy mají miliony kilometrů. Avšak teprve to, jak samořízená auta ustojí svou první smrtelnou nehodu, a další podobné kontroverze, bude skutečnou zatěžkávací zkouškou celé technologie.