Ženy žijící v zemích s vyšší nerovností měly podle vědců tenčí mozkovou kůru v oblastech spojených s emoční regulací, odolností a zvládáním stresu. Právě tyto mozkové části souvisejí s vyšším rizikem depresí nebo posttraumatické stresové poruchy.

Psychiatr Nicolas Crossley upozorňuje, že největší rozdíly se objevují tam, kde je nerovnost výrazná, zatímco v zemích s vyšší mírou rovnosti jsou mnohem menší. „Pokud zlepšíte genderovou rovnost, zlepšíte i zdraví žen,“ shrnuje.

Pomalý pokrok

Přestože se v posledním století podařilo dosáhnout řady pokroků, tempo změn zpomaluje a některé rozdíly přetrvávají.

Další výzkumy navíc ukazují, že ženy, které dlouhodobě zažívají diskriminaci, vykazují horší duševní pohodu.

Studie tak naznačují, že každodenní nerovnost a sexismus mohou zanechávat stopy nejen na psychice, ale i v samotném mozku.