Skutečně hloupneme?
5. 8. 2026 – 18:00 | Člověk | Radek Chlup |Diskuze:
Od 30. let 20. století se zdálo, že inteligence globální populace rostla. Každá nová generace dosahovala vyššího skóre než ta předchozí. Během 20. století průměrné skóre IQ rostlo o tři body za desetiletí. Tento trend se nazývá Flynnův efekt podle pedagoga Jamese Flynna, který o něm v roce 1984 publikoval práci.
Nikdo pořádně nevěděl, proč jsme stále chytřejší. Objevovaly se teorie o tom, že to souvisí s tím, že lidé jsou lépe vzdělaní, mají méně sourozenců, žijí ve složitějším prostředí anebo že za tím stojí geny.
Zvyšování IQ bylo považováno za pozitivní trend. Souvisí totiž s lepším vzděláním a pracovními příležitostmi a zdravějším životním stylem. Očekávalo se, že tento trend bude s pokrokem lidstva pokračovat, i když pomalejším tempem.
A pak přišel obrat
Jenže pak začali lidé naopak hloupnout – respektive začali vykazovat horší a horší výsledky v IQ testech. Zhoršující výsledky ve standardizovaných IQ testech hlásili odborníci v Evropě i USA. Proč se tak děje? To vědci opět nevědí.
Tento úpadek začal ještě před nástupem umělé inteligence (AI), která se však na zhoršujících se výsledcích v testech také může podepsat. A také začal dlouho před pandemií, takže z toho nemůžeme vinit ani covid-19 a lockdowny.
Dotykový viník
Na přelomu 20. a 21. století se však začali používat chytré telefony. James Marriott, sloupkař londýnského deníku Times, je o tom přesvědčen. Podle něj čtení textu na obrazovkách vedlo k degradaci intelektu.
„Tisk vyžaduje, abychom logicky rozvíjeli argumentaci,“ uvedl Marriott. „Opravdu významným rysem knih je, že pokud uvádíte argumentaci v tištěné podobě, musíte ji logicky shrnout. Nemůžete jen tak tvrdit věci způsobem, jakým to děláte na TikToku nebo na YouTube. Tisk upřednostňuje celé spektrum myšlení a zpracovávání světa, který je logický, racionální, s více informacemi a intelektuálně náročnější.“