Články s tagem: inteligence

Od 30. let 20. století se zdálo, že inteligence globální populace rostla. Každá nová generace dosahovala vyššího skóre než ta předchozí. Během 20. století průměrné skóre IQ rostlo o tři body za desetiletí. Tento trend se nazývá Flynnův efekt podle pedagoga Jamese Flynna, který o něm v roce 1984 publikoval práci.

Potřebuje vědomí kosti, maso a krev? Takovou otázku si položil vědec Eric Schwitzgebel z Kalifornské univerzity v Riverside a postgraduální student Jeremy Pober z Lisabonské univerzity.

Hodnocení umělé inteligence stojí na jednom předpokladu: pokud systém statisticky napodobuje lidské chování, blíží se lidské inteligenci. Tento předpoklad je ale logicky vadný – a rostoucí počet kognitivních vědců, filosofů mysli i AI výzkumníků to říká stále hlasitěji.

Lidoopi dokážou víc, než si vědci ještě nedávno připouštěli. Nové studie ukazují, že naši nejbližší příbuzní zvládají představivost, mění názory podle nových informací a mají mimořádně dlouhou paměť. Tyto poznatky zpochybňují představu, že složitá mysl je výhradně lidskou doménou.

Všichni milujeme být přesvědčeni, že „náš pes ví přesně, jak se cítíme“. Nový výzkum však naznačuje, že lidé často špatně čtou emocionální stavy svých psů. Ne proto, že by psi přestali mít pocity, ale protože naše interpretace bývá zkreslená kontextem, očekáváním a vlastními emocemi, nikoli skutečným chováním a signály psa.

V době, kdy se klade důraz na výjimečnost a dokonalost, přináší nová studie znepokojivou pravdu: skutečně výjimeční lidé jsou extrémně vzácní. Podle výzkumu psychologa Gillese Gignaca z University of Western Australia je méně než 85 lidí z milionu výjimečných ve třech klíčových oblastech: inteligenci, svědomitosti a emoční stabilitě. Profoundně výjimečných jedinců je dokonce jen jeden z 20 milionů.