Sluneční erupcí rozumíme výbuchy, ke kterým dochází ve sluneční atmosféře a jejich energie se pohybuje v řádech desítek až stovek miliard megatun TNT (pro srovnání: vodíkové bomby „zvládnou“ pouhé desítky megatun).

Erupce jsou klasifikovány v systému, kde označení X přísluší těm druhým nejsilnějším – a přesně k takové došlo ve středu 9. září. Jak bývá zvykem (ale nikoli pravidlem), erupci následoval výron koronální hmoty, v podstatě takový plazmatický plivanec částic, pospíchající vesmírem rychlostí kolem milionu kilometrů za hodinu. A jasný bod uprostřed snímku z družice SOHO naznačuje jediné: řítí se na nás!

zdroj: NASA

Ani v případě erupce typu X se naštěstí nemusíme ničeho děsit, protože nejvýraznější důsledek podobných jevů patří zároveň mezi ty nejestetičtější. Při srážce vyvržených částic s magnetickým polem naší planety dochází k polárním zářím a takto silná erupce by mohla mít na svědomí obzvlášť vydatnou nebeskou podívanou.

zdroj: NASA

Polární záře jsou průvodním znakem geomagnetických bouří a jediným reálným nebezpečím, které lze zároveň díky práci družic celkem spolehlivě předvídat, je narušení elektrických rozvodů a rádiového spojení. Zvýšenou obezřetnost lze doporučit také holubům a dalším živočichům, jejichž vnitřní navigace na magnetické pole spoléhá.

Až vám tedy v pátek vypadne např. příjem rozhlasu nebo rovnou proud v celém domě, případně vám do toho domu začnou bourat zmatení opeřenci, neztrácejte čas stěžováním si na příslušných místech – Slunce si obsílky zásadně nevyzvedává.