1. Skydweller: nová éra trvalého letu

Startup Skydweller Aero, ve spolupráci se společností Thales, uvedl na trh dron navržený k prakticky nepřetržitému letu bez doplňování paliva. S rozpětím křídel 236 ft (72 m) je o 7,6 m širší než typický Boeing 747, ale váží pouhých 2,5 tuny – zhruba o 160krát méně než jumbojet při plném zatížení.

Na křídlech se nachází více než 17 000 solárních článků, které v ideálních podmínkách generují až 100 kW výkonu, což postačuje pro let za denního slunečního svitu, napájení avioniky a nabíjení baterií vážících 635 kg, jež energii poskytují v noci.

2. Technologická inovace a konstrukce

Skydweller operuje v nadmořské výšce 7 500–10 500 m během dne, a během noci sestupuje o 1 500–3 000 m pro optimalizaci spotřeby energie  Konstrukce z karbonového vlákna udržuje nízkou hmotnost při vysoké pevnosti a umožňuje nést až 362 kg nákladu – radar, kamery či komunikační přístroje.

Důležitým prvkem je hardwarová i softwarová redundance: čtyřnásobné řízení letu, autopilot s algoritmy pro samoopravování a systém řízení vozidla (Vehicle Management System), který umožňuje identifikovat a v reálném čase řešit poruchu během mise – automaticky udržuje kritické funkce.

3. Přínosy a omezení v nasazení

Tento solární dron otevírá nové možnosti ve zpravodajství, komunikaci a monitoringu oceánů:

• Výdrž: až 90 dní v letu bez přistání, což je zatím rekord v kategorii solárně poháněných dronů.

• Ekologie: nulové emise během provozu.

• Nákladová efektivita: bez paliva, levnější provoz než u družic nebo pilotovaných letounů.

Mezi nevýhody patří degradace baterií v průběhu dlouhodobého nasazení a závislost na slunečním svitu – mise v zimních polárních oblastech tak nejsou ideální.

4. Kontext v rámci konkurence a vývoje solárních HALE dronů

Skydweller není první solární dron s dlouhou výdrží. Předcházely mu projekty jako Airbus Zephyr (výdrž až 64 dní ve výšce nad 20 km) alebo BAE Systems PHASA‑35 (teoreticky až 12 měsíců letu s payloadem 15 kg).

Skydweller však kombinuje větší nosnost, vyšší provozní flexibilitu díky radarovým systémům Thales a robustní konstrukci – což ho staví do popředí komerčních i obranných aplikací.

5. Budoucnost: kam směřuje technologie?

Další testovací lety: Skydweller již absolvuje testování nad Mexickým zálivem s cílem dosáhnout až 90 dní nepřetržitého letu – a v dalších obdobích navrhuje sériové nasazení monitorovacích flotil pro pobřežní služby.

Integrace radarových a AI systémů: Systémy jako Thales AirMaster S zabudované přímo do letové platformy umožňují detekci pirátských lodí, pašování drog či ochranu ekonomických zón bez přímé přítomnosti lidí sledování.

Možnosti komunikačních HAPS: Solární HAPS drony by mohly v budoucnu fungovat jako LEO satelity – poskytovat internet pro odlehlé oblasti, monitorovat klima nebo zajišťovat nouzovou komunikaci při katastrofách — v role, kde satelity mohou mít omezenou odezvu a náklady jsou vysoké.

6. Závěr

Skydweller představuje zásadní technologický posun: dron větší než Boeing 747 v rozpětí křídel, ale lehčí než osobní automobil, schopný letu trvající až 90 dní bez přestávky. Kombinuje solární energii, inteligentní bezpečnostní systémy a radarové nasazení – to vše s minimální ekologickou stopou.

Jde o silného hráče na poli trvalého leteckého dohledu, který může změnit způsob, jakým sledujeme oceány, poskytujeme internetové služby či zabezpečujeme státní hranice. Pokud se vysoko letící prototyp potvrdí v sériových nasazeních, stane se tímto dronem symbol technologie, která se skládá ze slunečního svitu – bez paliva, bez posádky, ale s dlouhodobým strategií.