Starověké sluneční bouře mohly zažehnout život na Zemi, překvapila nová studie
30. 10. 2025 – 17:00 | Vesmír | Radek Chlup |Diskuze:
Sluneční erupce a výrony plazmatu, takzvané koronální výrony hmoty (CME), dnes považujeme hlavně za hrozbu pro funkčnost technologií a elektrické sítě. Podle nové studie japonských vědců však mohly mít před miliardami let zásadní roli. Tvrdí, že mohly nastartovat vznik života na Zemi.
Mladé Slunce bylo mnohem aktivnější než dnes. Do vesmíru vyvrhovalo extrémně energické proudy plazmatu, které ovlivňovaly nejen Zemi, ale i Mars a Venuši. Vědci už dříve věděli, že silné sluneční erupce měnily atmosféry raných planet. Nový výzkum ale vůbec poprvé ukazuje, jak významnou roli mohly hrát právě CME.
Tým z Kjótské univerzity zkoumal mladou hvězdu EK Draconis, považovanou za „dvojče“ našeho prastarého Slunce.
Výbuchy Slunce, výbuchy života
Kombinoval pozorování pozemních observatoří a Hubbleova vesmírného teleskopu aby zachytil ejekci plazmatu v různých teplotách. Výsledky odhalily dvoufázový výron hmoty – nejprve extrémně horký proud plazmatu letící rychlostí až 550 kilometrů za sekundu, následovaný pomalejší chladnější vlnou.
Starověké sluneční výtrysky mohly podle vědců bombardovat primitivní atmosféru Země a přispět ke vzniku klíčových organických molekul. Jinými slovy – bez násilných výbuchů našeho mladého Slunce by život nemusel vzniknout.
„Chtěli jsme pochopit, jak nás formovala prudká aktivita mladého Slunce,“ uvedl vedoucí autor Kosuke Namekata. „Naše zjištění ukazují, že CME mohly být zásadní součástí příběhu života.“