Světla v hlubinách. Skrytá krása světélkujících korálů

- Příroda autor: Jan Toman

Doba letních dovolených je tu a nejeden z čtenářů se jistě chystá k moři za potápěním. Ne že by třeba Chorvatsko bylo špatné, ale každý, kdo se někdy vznášel mezi tropickými korály zalitými sluncem, může dosvědčit, že se takovému zážitku vyrovná jen máloco.

Nádherný příklad fluorescenčního korálu z oblasti Šalamounových ostrovů

Nádherný příklad fluorescenčního korálu z oblasti Šalamounových ostrovů,zdroj: Luminescent Labs

Tropický oceán ovšem skýtá nevídané krásy i v noci – a nemusí jít jen o jiskry mikroskopického planktonu. Za tmy totiž světélkuje i řada korálů. Nově navíc vyšlo najevo, že čím hlouběji korály rostou, tím zajímavější světelnou „show“ sehrávají.

Korál není jen tak obyčejnou kolonií bezobratlých živočichů. Ve skutečnosti je složeným organismem sestávajícím z koloniálních žahavců, úzce spolupracujících s fotosyntetickými prvoky obrněnkami, nazývanými ve zmíněné symbiotické spolupráci zooxantely.

Ty získávají energii ze slunečního záření a na svědomí mají právě i noční světélkování útesů, na mělčinách nabývající nejčastěji tyrkysové až zelené barvy.

Světélkující korály z oblastí o hloubce několika desítek metrů byly donedávna až trestuhodně neprozkoumané. O to větší bylo překvapení izraelských oceánologů a jejich spolupracovníků, když zjistili, že tyto druhy nejenom svítí stejně intenzivně jako jejich mělkovodní příbuzní, ale navíc v daleko širším spektru různých barev – od zelené, přes žlutou a oranžovou až po červenou.

Důležitou a dosud ne zcela zodpovězenou otázkou je účel světélkování. V mělkých vodách je odpověď o něco jasnější. Světélkující bílkoviny totiž mohou sloužit jako sluneční filtr zachycující škodlivé záření a chránící korály před poškozením. Svícení by v takovém případě bylo jen vedlejším produktem.

O dost záhadnější je ovšem role světélkujících bílkovin v hloubkách, kam škodlivé záření nezasahuje. Mohly by pomáhat se zachycováním světla o využitelných vlnových délkách, signalizovat ostatním živočichům nebo napomáhat fungování světelných čidel.

V každém případě se ale jedná o fascinující podívanou, kterou by šlo navíc využít při dálkovém vyhodnocování stavu korálových útesů.

Zdroj: G Eyal, J Wiedenmann, M Grinblat, C D’Angelo, E Kramarsky-Winter, T Treibitz, O Ben-Zvi, Y Shaked, TB Smith, S Harii, V Denis, T Noyes, R Tamir & Y Loya (2015): Spectral Diversity and Regulation of Coral Fluorescence in a Mesophotic Reef Habitat in the Red Sea. PloS one, 10(6), e0128697.

Tagy: korálové útesy složené organismy zooxantely světélkování

Zdroje: Vlastní