Čtyřicetiletý Australan trpící srdečním selháním přečkal sto dní do transplantace s titanovým srdcem od společnosti BiVACOR. Implantát dostal po zhruba šestihodinové operaci v nemocnici sv. Vincenta v Sydney loňský listopad. Jako první pacient s tímto implantátem opustil zařízení v únoru. Transplantace normálního srdce proběhla začátkem tohoto měsíce, napsal list The Guardian.

Chirurg zodpovědný za transplantaci Paul Jansz si nemohl vynález vynachválit. Jeho výhodu spatřuje hlavně v jednoduchosti. Stačí ho přišít k srdečním síním a zacvaknout čerpadlo. Kromě toho nehrozí selhání ani umělého srdce. Nemá totiž žádné ventily ani další části náchylné k opotřebení. Disponuje jen jedinou pohyblivou komponentou, a sice magneticky uchyceným rotorem.

„Nejsou zde žádná ložiska. V tomto zařízení není nic, co by mohlo selhat, potvrdil podle televize CNN Jansz.

Čekání až do smrti 

Lékaři už ve skutečnosti implantovali titanové srdce pěti pacientům ve Spojených státech v rámci studie proveditelnosti amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Všichni však trávili čas v nemocnici, jen zmíněný Australan byl doma a žil normální život. Prvním z pětičlenné skupiny se stal 58letý muž v posledním roce stádia srdečního selhání. Titanové srdce mu prodloužilo čas o osm dní, aby se dočkal transplantace.

Úspěch titanového srdce v klinických testech je zásadní, protože může dát naději čekatelům na dárcovské orgány k transplantaci. Těch je nedostatek a řada z nich zbytečně umírá, než na ně vyjde řada.

Vědci mají více řešení: třeba revoluční srdeční náplast nebo geneticky vypěstované orgány. Tohle vše umožňuje vědecký pokrok.