Tým amerických chirurgů, který letos v lednu provedl historický zákrok – transplantoval první prasečí srdce do živého člověka – uskutečnil další dvě operace tohoto druhu, ale na pacientech ve stavu mozkové smrti.

První člověk, jemuž bylo transplantováno srdce z prasete, zemřel dva měsíce po dechberoucím experimentu.

Biomedicínské postupy, které před několika lety byly zmiňovány pouze ve vědeckofantastických románech, se stávají realitou. Dávají naději statisícům lidí se selhávajícími orgány.

Výzkumný tým, ve kterém působili čeští lékaři, detailně popsal, jak přestává pracovat srdce umírajícího člověka. Může to pomoci pacientům, kteří čekají na orgány k transplantaci.

Výzkumníkům z Telavivské univerzity se podařilo poprvé s pomocí 3D biotisku vytvořit zmenšeninu lidského srdce vytvořenou z lidských kmenových buněk. Ačkoliv je výsledek prozatím příliš malý na transplantaci, srdce je anatomicky shodné se svým předobrazem z lidského hrudního koše. Autoři studie předpokládají, že k plnohodnotnému orgánu tohoto druhu by mohli dojít snad do 10 let.

Další významný posun v umělém pěstování tkání hlásí vědci z Německa. Podařilo se jim donutit k růstu srdeční buňky tak, aby z nich vznikla trojrozměrná, "uměle" vypěstovaná srdeční síň. Ta dokonce i tepe vlastním stahováním. Výzkum dokresluje pokrok na poli tvorby umělých orgánů.