Při porovnání radarových snímků z oblasti Ligeia mare, druhého největšího moře, které se na měsíci nachází, si astronomové všimli drobné změny:

Tajuplný ostrov na Titanu | zdroj: NASA

Z nepatrné šmouhy si lze odvodit celou řadu závěrů, z nichž ten správný v tuhle chvíli nedokážeme určit a bude potřeba dalších snímků, jejichž zpracování stále probíhá. Co na fotce připomíná pevninu, povstalou z moře, může být ve skutečnosti ledovec, nebo klidně jen bubliny, unikající z hlubin. S největší pravděpodobností jde ale o vlny, které na jinak poklidném měsíci rozhýbal vítr, přicházející s jarem.

Ligeia mare | zdroj: Peter Minton

Koloběh ročních období trvá na Titanu sedm pozemských let, a být složení i teplota tamních moří přívětivější (v Ligeia mare panuje lahodných minus 180 °C), měsíc by se pomalu chystal na turistickou sezonu roku 2017.

Jediným turistou na Titanu byla zatím sonda Huygens, kterou k měsíci svezla družice Cassini. Zatímco Cassini dodnes krouží kolem Saturnu a čile měří i fotografuje, Huygens na povrchu vydržela zhruba hodinu a půl. Na její přistání se můžete podívat na následujícím videu, sestaveném z fotografií, které sonda pořizovala při sestupu na padáku.

Ať už se z tajuplného „ostrova“, vyfoceného vloni Cassinim, vyklube cokoli, jde jen o další připomínku toho, že Titan patří spolu s Jupiterovým měsícem Europa mezi nejnapínavější tělesa naší sluneční soustavy – tamní prostředí totiž svým chemickým složením v mnoha ohledech připomíná podmínky, panující na rané Zemi, a není nereálné, že v něm podobně jako na Zemi vznikly nebo vznikají složitější, možná dokonce organické sloučeniny.

Mimozemští surfaři, sjíždějící vlny metanu, to asi nebudou, ale nějaké mikroorganismy, přežívající v hlubinách? O důvod víc Titan dál bedlivě sledovat a časem se tam i vrátit.