Skoro polovina velkých čínských měst se v důsledku úbytku podzemní vody a zvyšující se hmotnosti propadá. Tento trend vystavuje miliony lidí zvyšujícím se rizikům záplav, uvedli v nové studii publikované v časopise Science vědci. 

Rychlá urbanizace a obrovská spotřeba vody – to jsou hlavní příčiny dlouhodobého propadu čínských velkých měst. Tento trend se nyní podle serveru Business Insider rozhodlo více prozkoumat několik čínských univerzit. 

Tým prozkoumal celkem dvaaosmdesát měst, v nichž žije více než dva miliony lidí. K měření vertikálního pohybu půdy v letech 2015 až 2022 použil data ze satelitů Sentinel-1. Celkem 45 procent městských oblastí podle studie klesá o více než tři milimetry ročně. 

Asi šestnáct procent městských oblastí klesá více než deset milimetrů ročně, což je podle vědců rychlé tempo. Tempem rychlejším než jeden centimetr ročně tedy klesá každé šesté město. Nejrychleji se propadá Šanghaj. 

Jedno z nejlidnatějších měst světa ztrácí nadmořskou výšku posledních 100 let, přesto tento trend nezastavuje. Za poslední století se čínské finanční a turistické centrum propadlo o tři metry. V těchto zástavbách žije dohromady 67 milionů lidí. 

V zemi mizí i New York 

Jako hlavní příčinu poklesu velkých čínských měst autoři práce označili úbytek podzemních vod, tedy odběr vody zpod měst nebo z jejich okolí. Dalším faktorem je vysoká hmotnost budov, hlavně pak vysokých mrakodrapů. 

Propadající se čínská velkoměsta vystavují tamní obyvatele zvyšujícím se rizikům záplav. Není to přitom fenomén viděný jen u metropolí v komunistické zemi. Stejnému problému čelí i indické největší město Dillí, Houston nebo hlavní město Mexika. 

Zvýšenou pozornost američtí vědci loni věnovali New Yorku. Ve studii publikované v časopise Earth’s Future popsali znepokojivý jev, kdy se přelidněné město potápí do země, zatímco mořské hladiny rostou kvůli oteplování. 

Město se propadá rychlostí jeden až dva milimetry za rok, hladina vody podél jeho břehů přitom od roku 1950 stoupla zhruba o 22 centimetrů. Město klesá hlavně kvůli skleněným mrakodrapům v centru vážících až biliony kilogramů. 

Ještě se tak zvyšují rizika přinášená globálním oteplováním a táním ledovců. Velké záplavy mohou být podle vědců do konce století až čtyřikrát častější kvůli zvyšujícím se hladinám oceánů a sílícím hurikánům.