Demokracie je v troskách, myslí si podle průzkumu většina Američanů
28. 11. 2025 – 15:00 | Člověk | Radek Chlup |Diskuze:
Nová rozsáhlá studie amerického institutu Public Agenda a výzkumníků z SNF Agora Institute při Univerzitě Johnse Hopkinse ukázala, že Američané se shodnou alespoň v jedné věci – demokracie má potíže.
Odborníci kromě dotazování 4 500 Američanů vycházeli ze starších dat a zaměřili se na republikánské voliče.
Rozdělili je do tří skupin. První skupina podporuje neomezenou prezidentskou moc a obcházení Kongresu při rozhodování, druhá klade důraz na dělbu moci, omezenou exekutivu a silnou roli Kongresu – Donalda Trumpa z větší části volila, odmítá ale obcházení ústavy kvůli jeho třetímu mandátu – a třetí skupina se věnuje politice méně, vyznačuje se vágními názory a nedokáže definovat hranice prezidentských pravomocí.
Podle studie jsou republikáni roztříštění a tento hluboký rozkol může mít dopady na demokracii v budoucnu.
Stav demokracie v číslech
Pocit ohrožení je rozšířen napříč politickým spektrem. Celkem 78 procent demokratů a 50 procent nezávislých říká, že americká demokracie „je v krizi“. Mezi republikány však pozitivně hodnotí stav systému jen malá menšina: 26 procent z první skupiny a pouhých 19 procent z druhé skupiny.
Velmi slabá je i důvěra ve volby: třetina Američanů tvrdí, že federální volby nejsou férové. U lokálních je důvěra vyšší – férovost jim přisuzuje 59 procent respondentů.
Největší propast ale stále zůstává viset nad volbami z roku 2020.
Že Joe Biden vyhrál legitimně, říká:
- 96 procent demokratů
- 56 procent nezávislých
- 18 procent republikánů
Mezi republikány mají největší důvěru zákonodárci z druhé skupiny, ale i ti výrazně zaostávají za zbytkem společnosti.
Nedůvěra v politiku i média
Až 70 procent Američanů má pocit, že lidé jako oni politiky nezajímají. Častým zdrojem frustrace jsou události, jako třeba to, jakým způsobem federální vláda zvládla pandemii covidu-19, nebo nedůvěra v tradiční média.
V informačním prostředí navíc panuje obrovská roztříštěnost. Zdroje zpráv se liší podle politické identity: demokraté sahají po veřejnoprávních a plošných médiích, republikáni po kabelových televizích a podcastech. Nezávislí spoléhají především na internet.
I jednotlivé republikánské skupiny sledují jiné osobnosti a jiná média – často taková, která zpochybňují mainstreamový výklad událostí.