Leskyně skvrnitá (Lampris guttatus) žije v oceánech po celém světě v chladnějších hlubokovodních podmínkách. I přes své oválné a ze stran zploštělé tělo jsme leskyni znali jako zdatného dravce, ale o její biologii toho doposud příliš nevěděli. V roce 2012 začali Owyn Snodgrass a Nicholas Wegner, kalifornští biologové a odborníci na fyziologii ryb, zkoumat nezvyklé úkazy na žábrech vylovených exemplářů.

Leskyně má na rozdíl od ostatních ryb propracovanou síť krevních cév, v níž tepny vedou podél žil v neprodyšně uzavřených kanálcích. Toto spárované uspořádání cév působí jako protiproudový „výměník“ tepla. Teplá krev v cévách se poté mísí se studenou přicházející od ploutví.

Podobný anatomický trik pomáhá vodní ptákům minimalizovat tepelné ztráty, když jsou jejich nohy ponořeny do studené vody, a podobné tepelné struktury mají ve svých jazycích velryby. Výměník tepla u leskyň je navíc obalen v centimetr tlusté vrstvě tuku, která je u ryb velmi nezvyklá a jedná se patrně o druh izolace.

zdroj: NOAA

U ryb je obvyklé, že mají stejnou teplotu těla jako je teplota okolní vody, ve které se pohybují. V chladnější vodě to ovšem omezuje jejich biologické funkce. Existují výjimky jako tuňák a některé druhy žraloků, kteří mohou během lovu tělesnou teplotu dočasně zvýšit, poté se ale vrací zpět do normálu.

Vědci se proto rozhodli změřit teplotu leskyň přímo během jejich pohybu v moři. Výsledky byly překvapující. Průměrná tělesná teplota ryb byla zhruba o 5 °C vyšší než okolní voda a teplota svalů během plavání dosahovala v místech, kde voda měla pouhé čtyři stupně, dokonce 14 °C.

Takový typ teplotní adaptace poskytuje hned několik výhod, včetně rychlejšího plavání a lepší vytrvalosti, což jsou vlastnosti umožňující leskyním být energickými a úspěšnými dravci.