Odborníci z centra pro neurodegenerativní choroby v Bonnu se rozhodli skupině lidí ve věku od 18 do 30 let zadat jednoduchý úkol – najít cestu virtuálním bludištěm. Zjistili, že osoby, které mají vyšší genetické riziko onemocnění, procházejí bludištěm odlišně než ostatní. Projevuje se u nich totiž omezená funkce mozkových buněk potřebných při hledání orientace v prostoru.

"Naše výsledky mohou poskytnout nový rámec pro výzkum Alzheimerovy choroby a vysvětlení dezorientace v prostoru, která je symptomem choroby," uvádí ve studii pro časopis Science německý tým vedený Lukasem Kunzem.

To, že u tohoto onemocnění hraje podstatnou roli genetická výbava, odborníci vědí již dlouho. Složitost působení genů na propuknutí nemoci ale zatím odhalit nedokázali.

Podle lékařky Laury Phippsové, která se léčbou Alzheimerovy choroby zabývá, nedávné studie skutečně dokazují, že už u mladých lidí, kteří mají genetické riziko onemocnění, se projevují odchylky v orientaci prostoru. Může k nim dojít právě i desítky let před tím, než se objeví první symptomy nemoci, uvedla pro BBC.

Alzheimerova choroba se charakterizuje jako zrychlené stárnutí mozku a začíná často velmi pozvolna a nenápadně. Mezi první příznaky patří výpadky paměti, především té krátkodobé. Následují problémy s časovou a prostorovou orientací, potíže s řečí a rozhodováním. Později se k onemocnění mohou připojit poruchy chování a deprese. Postupně dochází ke ztrátě soběstačnosti. 

V Česku touto nemocí trpí více než 130 tisíc lidí, na celém světě jím podle serveru alzheimers.net trpí více než 44 milionů lidí a stále zůstává nevyléčitelnou diagnózou.