Umělá děloha prošla testy na zvířatech, dává šanci předčasně narozeným dětem
9. 4. 2019 – 18:47 | Člověk | Ladislav Loukota | Diskuze:
Rok co rok se na světě narodí 15 milionů dětí předčasně. Vlivem různých okolností toho číslo v průběhu času roste. Ačkoliv se jenom menší část z nich narodí extrémně brzy, před 30. týdnem těhotenství, lékaři jim doposud nebyli schopni výrazněji pomoct. Blíží se však snad nová metoda, která by mohla pomoct extrémně předčasně narozeným dětem, které se v matčině děloze ohřály jenom na 21 až 24 týdnů.
Vžil se pro ni název umělá děloha, odborněji je však označována jako terapie s využitím ex-vivo děložního prostředí (ex-vivo uterus enviroment, EVE terapie). Poprvé zaujala veřejnost před dvěma lety, kdy přišli vědci z japonské Tohoku University s prototypem zařízení, uvnitř něj dorůstal plod ovce. Od té doby výzkumníci pokročili dále.
Idea nechat dorůstat plody v kontrolovaném prostředí není noc nového. Inkubátory jsou ve vyspělém světě nutným standardem už po půlstoletí. Nejsou však všemocné – dítě v nich například musí již dýchat vlastními plícemi. Pro předčasně narozené děti pod 30 týdnů to může být smrtící, nemají totiž plíce ještě dostatečně vyvinuté.
Péče o ně tak byla doposud spíše založená na poskytnutí co nepřívětivějšího prostředí. A držení palců. Umělá děloha by to mohla změnit. Organismu totiž dodává do oběhového systému nejen živiny, ale zároveň i okysličuje krev. Tedy stejně jako v těle matky. Teoreticky by v EVE zařízení mohly dorůstat děti narozené po 21 týdnech těhotenství. Reálně vědci doufají, že pomůžou alespoň dětem starým 24 a více týdnů.
Nápady na podobné umělé dělohy jsou tak staré, jako i samy inkubátory. Do roku 2017 však měli vědci problém s udržováním správného tlaku uvnitř cirkulace. Každý plod je trochu jiný a i nejmenší rozdíly v tlaku mohly mít nežádoucí důsledky. Příliš silný tlak dítě poškozoval a příliš slabý pro změnu nedoručoval dostatek živin a kyslíku.
Poháněno vaším srdcem
Na Children's Hospital of Philadelphia před dvěma lety problém vyřešili tím, že cirkulaci pohání srdce plodu samotného. Tím je zajištěna optimální samoregulace – a řeší se tím i etické otázky ohledně toho, jak mladý může být plod dorůstající bez matky. Bez funkčního srdce zkrátka EVE terapie fungovat nebude, nikdy jí tak nepůjde použít od prvního dne těhotenství, jak se občas obávají kritici…
Nyní na jejich práci navazuje Tohoku University ostrými testy. Doposud totiž EVE zařízení bylo testováno jenom na malém počtu embryí – nebylo tak vlastně zcela jisté, jak bude fungovat na větším počtu. Právě to nyní testovala práce Matta Kempa a Haruo Usudy, která zkoušela šance na přežití u osmi skupin ovčích embryí o váze 600 až 700 g, tedy ekvivalentních právě stáří lidského plodu 24 týdnů.
Test byl časově omezený po dobu 120 hodin – vědci museli nastavit jasná kritéria kontroly před a po zkoušce, aby u nevelkých ovčích plodů mohli jasně provést analýzu růstu. Jinými slovy – testované ovčí plody byly po této době usmrceny a prošly komparativní pitvou. U sedmi z osmi skupin se nicméně podařilo demonstrovat, že po vložení do "umělé dělohy" pokračoval s 87,5procentní úspěšností další růst.
Nedošlo u nich ani na pokles jejich váhy ani zhoršení krevního oběhu a ani na jiné tělesné změny. Zdá se tak, že by metoda skutečně mohla pomoct při přesunu předčasně narozeného dítěte z matky do EVE prostředí tak, aby nedošlo na narušení správného růstu. Prozatím jde spíše o kratší analýzu - bude třeba jak delšího pozorování, tak i ještě větších vzorků. Zdá se však, že by se po desítkách let, kdy měly jenom malou šanci na přežití, mohly děti narozené pod 30 týdnů konečně dočkat reálné pomoci.
Studie byla publikována v American Journal of Obstetrick and Gynecology.