Nová studie vědců ze Swiss Business School zjistila, že závislost na nástrojích umělé inteligence (AI) souvisí s horším kritickým myšlením.

Umělá inteligence se pořád více implementuje do našich životů a stává se jejich neoddělitelnou součástí. Je pomocníkem u řady firem, v některých dokonce nahrazuje lidské zaměstnance… a také pomáhá v medicíně.

Nemusí jít však přímo o vědu nebo technologické firmy. AI se stále více začleňuje do každodenních životů obyčejných lidí, ať už se bavíme o virtuálních asistentech, chatbotech nebo programech a nástrojích pro různé projekty (třeba umělecké).

Technologičtí giganti sledují s touto technologií pohodlnější a efektivnější život – AI jednoduše udělá všechnu práci za nás a my se nemusíme snažit.

Třeba užívání chatbotů snižuje duševní námahu. Všechny informace najdou za uživatele, kteří tak nemusí přemýšlet nad tím, kde najdou odpovědi. Nemusí si lámat hlavu ani nad věrohodností zdrojů, a pokud AI funguje správně, už se ani nemusí snažit o hledání logického propojování souvislostí.

Něco za něco

Stále více úkolů nechávají lidé na AI, což na ně však musí mít nějaký dopad, přemýšlel hlavní autor nové studie Michael Gerlich. Aby tuto problematiku objasnil, nechal 666 osob z Velké Británie s různým vzděláním vyplnit dotazníky a projít rozhovory plus různými testy. Výsledky experti publikovali v časopisu Societies.

Závislost na AI a její pravidelné využívání spojil tým se zhoršením kognitivních funkcí, zejména pak kritického myšlení.

Týkalo se to hlavně mladých lidí. Osoby ve věku 17 až 25 let vykazovaly větší závislost na AI a nižší skóre kritického myšlení ve srovnání se staršími věkovými skupinami. S kritickým myšlením souviselo i dosažené vzdělání – vyšší a kvalitnější vzdělání některé negativní kognitivní dopady AI zmírňovalo.

Tým rovněž zjistil, že čím více lidé AI používali, tím více jejich kognitivní funkce klesaly, napsal server Phys.

Respondenti často uváděli hlavně závislost na AI v oblastech paměti a rozhodování, přičemž si její negativní dopady uvědomovali. Vědcům totiž přiznávali obavy ze ztráty kritického myšlení v důsledku užívání umělé inteligence.

Univerzity by podle závěrů práce měly zvážit kladení většího důrazu na rozvoj kritického myšlení u studentů. Vývojáři by zase měli přinést modely podporující zapojení uživatelů, nikoli jejich pasivitu.