Úpadek evropské kultury před 5400 lety, známé svými megastrukturami, jako je Stonehenge, zřejmě skutečně zavinil mor. Vědci z Dánska mají dosud nejsilnější důkaz o několika případech propuknutí nemoci, píšou v časopise Nature.

Přibližně před 5400 lety v Evropě, hlavně na severu, prudce klesl počet obyvatel. Proč se tak stalo, zůstávalo dlouho dobu záhadou. Během posledního desetiletí různé studie popisovaly, jak se neolitická kultura z tohoto úpadku nikdy nevzpamatovala.

Její populace sice vzrostla, doplnily ji ale kmeny z eurasijských stepí. Ty samé studie odhalily přítomnost morové bakterie Yersinia pestis v případě několika lidských ostatků z těchto dob. Zdálo se, že evropskou populaci zmasakroval mor.

Jak bylo po všem, bez odporu přijeli nájezdníci z eurasijských stepí. Řada odborníků ale s těmito závěry nesouhlasí. Hlavními přenašeči dýmějového moru jsou blechy. Rané formy Y. pestis v nich ale přežít nemohly, tvrdí někteří z nich.

Výzkumník Frederik Seersholm z Kodaňské univerzity se rozhodl hledat další důkazy o moru v tomto období. Jeho tým sekvenoval DNA celkem 108 jedinců představujících několik generací čtyř rodin z devíti hrobek ve Švédsku a v Dánsku.

Zabiják rodin 

Většina studovaných jedinců zemřela před 5200 až 4900 lety. Desítka z nich však byla pohřbena před 4100 až 3000 lety. Jednalo se o jedince stepního původu, nepříbuzné stavitelů zmíněných hrobek, píše server New Scientist.

Tým badatelů objevil DNA Y. pestis u 18 z nich. Tvrdí, že během života těchto generací došlo ke třem samostatným propuknutím moru. Poslední ohnisko způsobil mnohem nebezpečnější gen s reorganizovanými geny.  

DNA bakterie se podle Seersholma ve většině případech našla v zubech, což znamená, že se dostala do krve infikovaných. Tím způsobila opravdu závažné onemocnění a byla pravděpodobnou příčinou jejich smrti.

V některých případech nakazila blízké příbuzné, tudíž se podle výzkumu velice rychle šířila z člověka na člověka. Oběti tedy zřejmě nakazil plicní mor, píše se ve studii. Tato varianta je mnohem nebezpečnější než dýmějový a septický mor.

Přenáší se kapénkovou infekcí přímo z člověka na člověka. „Samozřejmě stojí za zmínku, že všichni tito jedinci byli řádně pohřbeni,“ napsal Seersholm. Chtěl tím naznačit, že se evropská kultura kompletně nezhroutila.

Studie podle něj není definitivní, ale přináší přesvědčivé důkazy o tom, že mor způsobil úpadek neolitické populace na evropském kontinentu. „Ukázali jsme, že měl potenciál šířit se mezi lidmi a například zabít celou rodinu,“ uzavřel Seersholm.