Čím jsme starší, tím více máme dojem, že čas někam pořád jen pospíchá. Vysvětlila to nedávná studie amerických vědců publikovaná v časopise Nature Human Behavior. Vnímání času podle ní zpomalují nové a zapamatovatelné zážitky.

Stereotyp je takovým „nenápadným zabijákem“. Dny se od sebe nijak neliší, jsou šedivé a prázdné. Člověku potom připadá, že si nepamatuje, co dělal před týdne nebo měsícem. Vše je zamlžené jako za nějakým závojem.

Jelikož si jednotlivé dny a jejich náplň nepamatujeme, vnímání času se kvůli absenci záchytných bodů v podobě unikátních, nových a tedy i zapamatovatelných zkušeností nebo zážitků zrychluje. Můžeme ho ale měnit.

Tým vědců na základě studie provedené na dvou skupinách o celkovém počtu sto lidí popsal, jak vnímání času zpomalují zapamatovatelné obrázky, když se z nich mozek snaží vstřebat co nejvíce informací, píše deník The Guardian.

Takový obrázek (zážitek, chcete-li) si navíc podle výzkumu můžeme snáze další den zapamatovat. Kromě zpomalení vnímání času tak budeme mít více zajímavých vzpomínek, k nimž se budeme rádi vracet.

Hledání zapamatovatelnosti  

Týden na pláži během dovolené utíká výrazně pomaleji než všední pracovní týden. Vstřebáváme totiž mnoho nových informací, námi v ten moment vnímaných jako hodných zapamatování. Mozek přepne na vyšší obrátky a zpracovává je rychleji.

Čas se díky tomu v našem vnímání roztahuje a natahuje. „Snímky mohou být lépe zapamatovatelné, protože jsou ve vizuálním systému zpracovávány rychleji a efektivněji, a to řídí vnímání času,“ řekl profesor Martin Wiener.

Takový zážitek si lze představit jako výjev, jenž nám dává pocit, že se na něj díváme déle. A poté si ho i déle pamatujeme. Obrazem však nemusí být jen pohádková pláž na dovolené, ale i příroda na procházce s rodinou.

„Naznačuje to, že pokud chceme mít pocity, že naše zážitky trvají déle, musíme vyhledávat věci, které jsou samy o sobě zapamatovatelnější. A tím myslím takové věci, které jsou pro nás nové a zajímavé,“ napsal Wiener, který se na studii podílel.

Podle něj může tohle zjištění pomoci upravit naše vnímání okolí a času, něco na způsob neinvazivní mozkové stimulace. Zároveň by mohlo být prospěšné při vývoji umělé inteligence integrující s lidmi.