Články s tagem: mozek

Mozek si během bdělého dne postupně zaplňuje kapacitu spojení mezi neurony, podobně jako se byt zaplňuje věcmi, dokud v něm nezbude místo na nic nového. Spánek tuto kapacitu podle dlouho zavedené teorie v noci znovu vyprázdní, aby si mozek uchoval schopnost učit se dál. Nová švýcarsko-německá studie teď poprvé přímo změřila, že ke stejnému efektu stačí i jedna hodina odpoledního spánku.

Debata o tom, jestli hraní videoher mozek spíš otupuje, nebo naopak trénuje, se táhne přes dvacet let a jednotlivé studie si navzájem protiřečily. Nová rozsáhlá metaanalýza shromáždila dvě desetiletí výzkumu do jednoho přehledu a ukazuje, že hráči videoher skutečně dosahují o něco lepších výsledků v testech paměti, pozornosti i prostorového vnímání, byť rozdíl zůstává malý.

Udržet si úsměv během stresující chvíle dokáže zpomalit tep srdce, i když se člověku vůbec do usmívání nechce. Klasický experiment z roku 2012 to prokázal způsobem, jaký žádná jiná studie předtím nezkusila: účastníkům do úst vložili jídelní hůlky, přinutili je tvářit se šťastně, a přitom jim vůbec neřekli, že jde o výzkum úsměvu.

Mozek miluje, sní, bojí se a doufá. Jak ale dokáže kus živé hmoty vytvořit vnitřní svět plný pocitů? Neurovědec Christof Koch z Allenova institutu tvrdí, že odpověď možná hledáme na špatném místě. Vědomí podle něj nemusí vznikat v mozku,  může patřit k základním vlastnostem samotné reality.

Finanční problémy jsou nepříjemné a jsou zdrojem velkého stresu. Nedostatek peněz může vést k vleklým duševním problémům. Desítky let trvající britská studie ukázala, že dlouhodobá finanční nejistota souvisí se zdravím našeho mozku a kognitivními schopnostmi.

Šestiletá čínská dívka zemřela sedm dní poté, co jako první člověk na světě podstoupila experimentální genové úpravy zaměřené přímo na mozek. Její smrt zůstala více než rok utajená, dokud ji na základě interních dokumentů neodhalilo společné vyšetřování časopisu Science a webu Retraction Watch, zaměřeného na integritu vědeckého publikování.