Vědci z Velké Británie a Iráku podle deníku The Independent vysvětlili, proč nám při očekávání pozitivních událostí, třeba letní dovolené či vánočních svátků, utíká čas rychleji, než když máme vyhlídky na něco nepříjemného. 

Čas je neúprosný a nešetří nikoho z nás. Individuální vnímání jeho rychlosti ovlivňuje více faktorů, hlavně pak rozmanitost našich každodenních životů. Jeho plynutí navíc podle nové studie urychluje i očekávání důležitých pozitivních událostí.

„Náš smysl pro čas je silně ovlivněn probíhajícími událostmi v našich životech,“ vysvětlila profesorka psychologie Ruth Ogdenová, autorka výzkumu publikovaného v časopise PLOS One. „Pokud máte stejně jako já pocit, že roky letí, nebojte, nejste sami.“

Vědci ve dvou průzkumech provedených mezi 1 600 lidmi ve Velké Británii a v Iráku spojili pozitivní emoce s rychlejším vnímáním času. Lidem, kteří se na něco v průběhu roku těší, například na letní dovolenou nebo vánoční svátky, čas skutečně utíká rychleji.

Tým z Liverpool John Moores University zjistil, že 76 procentům osobám ve Spojeném království připadá, jako by Vánoce rok od roku přicházely rychleji. S ramadánem to má stejně 70 procent Iráčanů, zjistil tým z Imam Ja'afar Al-Sadiq University.

Obavy čas brzdí

Výsledky studie podle Ogdenové naznačují, že naše individuální vnímání toku času ovlivňuje to, jak danou událost vnímáme. Hlavně v tom ale hraje roli to, kolik toho podle sebe samých musíme pro danou událost udělat.

Ve skutečnosti tento stav mysli utváří naše vnímání vzdálenosti dané události. „Naši zkušenost s časem tedy neurčuje pouze to, co jsme udělali, ale také to, co ještě zbývá udělat,“ vysvětlila profesorka a poradila, jak čas zpomalit.

„Pokud chceme mít lepší kontrolu nad svým smyslem pro čas, je nutné se ujistit, že plánujeme události dostatečně dopředu,“ uvedla Ogdenová. „Tímto snížíme nejen úroveň stresu, ale můžeme získat i pocit, že čas konečně zpomaluje.“

Vnímání plynutí času zpomalují i nepříjemné události, jako je plánovaná návštěva zubní kliniky, očekávání lékařských výsledků nebo termín pohovoru v nové práci. Obavy a strach vás tedy metaforicky napsáno „zmrazí“ v čase.

„Čekání se obvykle nepříjemně táhne, pociťujete při tom vysoké množství stresu a většina naší mentální kapacity se zaměřuje na samotné čekání,“ vysvětlila profesorka. Snažíme se odreagovat různými oblíbenými aktivitami, ty nás ale najednou nebaví.

Ve finále se příliš soustředíme na plynutí času, jsme ve stresu a nemáme dostatek aktivity. „Způsobuje to, že se čas dlouho vleče,“ upozornila Ogdenová.