Nová studie amerických psychiatrů publikovaná v časopise PLOS Digital Health ukázala změny našich nálad během dne. Nejhůře naladěni jsme nepřekvapivě ráno po probuzení a nejlépe v pozdní odpoledne a večer. 

Pro účely výzkumu odborníci analyzovali data od 2 602 lékařských stážistů shromážděných v období dvou let. Dobrovolníci nosili chytré hodinky Fitbit, které měřily jejich srdeční frekvence, údaje o spánku, denní počet ušlých kroků a další. 

Stážisté rovněž museli každý den hodnotit svou náladu, přičemž tak mohli učinit kdykoli během dne, napsal server Futurity. Výzkumníci jim následně udělovali celkové skóre nálady s cílem studovat účinky cirkadiánních rytmů na jejich rozpoložení. 

Tým pod vedením psychiatra Benjamina Shapira navíc chtěl demonstrovat užitečnost chytrých nositelných zařízení. Díky nim lze studovat fyzické zdraví a cirkadiánní rytmus neinvazivně během každodenního života. 

„Na místo invazivních odběrů krve nebo monitorace tělesné teploty jsme schopni získat data z každodenních záznamů Fitbit. Tato zařízení otevírají dveře lékařům v oblasti duševního zdraví,“ vysvětlil výhody chytrých hodinek Shapiro. 

Ach, ta rána 

Podle výsledků studie byla nálada stážistů nejhorší v pět hodin ráno a nejlepší v pět hodin večer. Tyto změny nálad (ráno i večer, během celého dne) ještě ovlivňovala míra spánku. Kdo zůstává vzhůru déle, bude mít ráno horší náladu. 

„Naše nálada přirozeně kolísá s nejnižší úrovní ráno a nejvyšší večer nezávisle na našem spánku. Spánková deprivace je samostatný proces, který však náladu taky ovlivňuje,“ vysvětlil závěry práce Shapiro. 

Pokud půjdete spát velmi brzy, budete mít ráno rozhodně lepší náladu než člověk, jenž neulehl do postele během celé noci. I tak ale budete ráno o něco více rozladění než v pozdní odpoledne nebo večer, vyplývá ze studie. 

„V oboru psychiatrie je známo, že spánek a cirkadiánní rytmus hrají důležitou roli v oblasti duševního zdraví. Tato zjištění však byla prokázána pouze v umělých laboratorních podmínkách s malým počtem dobrovolníků,“ řekl Shapiro. 

Odborníci upozorňují, že nehodnotili míru deprese, úzkosti nebo stresu ani individuální variabilitu nálady. Ve skupině stážistů navíc bylo jen minimum jedinců, kteří zůstali během dne vzhůru déle než 18 hodin.