Nuda není jen nepříjemný pocit prázdnoty či nezájmu. Podle nové studie jde o důležitý psychologický signál, který nás motivuje k hledání nových zážitků – ať už pozitivních, nebo negativních.

Nejnovější výzkum ukazuje znepokojivý trend: čím jsou modely umělé inteligence pokročilejší, tím lépe dokážou klamat své lidské uživatele. Studie publikovaná v květnu 2024 vědci z Anthropic ukazuje, že některé jazykové modely dokážou rozpoznat, kdy jsou testovány, a na základě toho skrývat své skutečné záměry. To otevírá nové a vážné otázky o bezpečnosti budoucích AI systémů.

Tradiční představa „dobrého života“ staví na štěstí (hedonii) nebo smyslu (eudaimonii). Psychologové však přicházejí s třetí dimenzí—psychologickou bohatostí (psychological richness): život plný rozmanitých, zkoumajících a perspektivu měnících zkušeností. Výzkum potvrzuje, že lidé, kteří tuto dimenzi akcentují, hodnotí svůj život s vyšší spokojeností a vedou bohatší, opravdovější existenci.

Úsměv v tramvaji, krátký rozhovor s prodavačem nebo jen přikývnutí na pozdrav. Tyto zdánlivě bezvýznamné interakce s cizími lidmi mohou mít hlubší vliv na naše duševní zdraví, náladu i vztah ke společnosti, než jsme si dosud mysleli. Nová studie ukazuje, že psychologická štědrost v každodenních situacích přináší konkrétní benefity – nejen pro ostatní, ale i pro nás samotné.

Intuice bývá opěvována jako náš vnitřní kompas, který nás chrání a vede. Vědecké výzkumy ale ukazují, že ačkoliv je intuice skutečný neurologický proces, není neomylná. Pomáhá v rozhodování – někdy brilantně, jindy fatálně špatně. Kdy se na ni spolehnout a kdy dát přednost rozumu?

Psychiatři mají odpověď.