V kostech a zubech lidí vězí zbytky umírajících hvězd
18. 4. 2022 – 20:58 | Vesmír | Pavel Jégl | Diskuze:
Téměř polovina vápníku v našich kostech a zubech vznikla v umírajících hvězdách.
Vápníku vděčíme za život. Bez tohoto měkkého a lehkého kovu bychom nedrželi pohromadě. Dodává pevnost našim kostem i zubům. Kromě toho se podílí na přenosu nervových vzruchů, srážení krve i dělení buněk a je důležitý pro normální činnost svalů, trávicích enzymů
Měření astronomů ukazují, že bezmála padesát procent životadárného vápníku ve vesmíru vznikla při výbuších umírajících hvězd – v supernovách. Exploze rozprášila vápník do mezihvězdného prostoru v galaxiích, do planetárních systémů, a nakonec i do našich těl.
Vápník z jaderné reakce
Mechanismus vzniku vápníku však zůstával dlouho tajemstvím. Až analýzou supernovy, SN 2019ehk bohaté na vápník, výzkumníci z několika vědeckých institucí dospěli k poznání, jak tento prvek v umírající hvězdě vzniká.
Supernovu SN 2019ehk poprvé zaznamenal před třemi lety amatérský astronom Joel Shepherd. Nacházela se v Messierově galaxii vzdálené 100,5 milionu světelných let od Země.
Vědci při její analýze, popsané ve studii na serveru The Astrophysical Journal, využili data z teleskopů po celém světě, zejména z observatoře SOAR v chilské oblasti Cerro Pachón.
Astronomové pozorovali vysokoenergetické rentgenové paprsky od umírající hvězdy. Paprsky se srážely ve vnějším plynném obalu, který hvězda odhodila.
Vzájemné působení mezi vyzařovaným materiálem a vnějším plynovým pláštěm vytvořila prostředí s vysokou teplotou a tlakem. V něm zažehla jaderná reakce, při které se vytvořil vápník. Po výbuchu hvězdy se vápník a další materiál rozprášil po vesmíru.
Supernovy bohaté na vápník jsou ve vesmíru vzácné. Astronomové jich dosud sledovali pouze devět.
Zmíněná SN 2019ehk platí za výbuch, který z pozorovaných supernov uvolnil největší množství vápníku. Dá se ale předpokládat, že procesy, které v ní nastaly, jsou typické také pro další umírající hvězdy.
„Víme, že velké supernovy produkují vápník. Sledovaná SN 2019ehk ho však vytvořila takové množství, které jsme dosud nezaznamenali,“ cituje web NationalAstro chilského astronoma Régise Cartiera, který se na výzkumu podílel.