Vakcíny proti respiračnímu syncyciálnímu viru (RSV) mohou způsobovat poškození nervů, varoval americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Jedná se o očkovací látky společností GlaxoSmithKline (GSK) a Pfizer. Druhá zmíněná firma je známá díky vývoji mRNA vakcíny proti nemoci covid-19.

RSV je velmi nakažlivý virus, přenášející se kapénkami od infikované osoby, případně přímým přenosem nebo kontaktem s kontaminovaným povrchem, způsobující infekci dolních dýchacích cest, plic a dalších orgánů. Inkubační doba je nejčastěji 4-6 dní, délka nemoci se pohybuje mezi 1-2 týdny.

Projevuje se většinou mírnými příznaky, které se podobají nachlazení. U kojenců a starších dospělých však může virus způsobit závažné formy onemocnění dolních cest dýchacích a může zhoršit průběh dlouhodobých respiračních či srdečních nemoci.

V případě zranitelných osob je důležitá prevence v podobě očkování. Jenomže vakcíny podle FDA mohou mít fatální vedlejší účinky. Mohou vyvolat Guillainův-Barrého syndrom (GBS) – onemocnění, při němž napadá imunitní systém vlastní nervové buňky, konkrétně část periferního nervového systému, kde se přenášejí signály z mozku a míchy do zbytku těla, vysvětluje server Drug Topics.

GBS může narůstat na intenzitě náhle v průběhu hodin, dnů či týdnů, dokud není pacient schopen používat některé svaly.

Přijatelné riziko

Týká se to konkrétně vakcíny Abrysvo od Pfizeru, který je zodpovědný za vývoj mRNA vakcín proti covidu-19, a Arexvy od GSK. FDA požaduje od těchto společností upozornění, že očkování jejich látkami může vést ke zvýšenému riziku GBS během 42 dní.

Experti se shodují, že jde o přijatelné riziko. „Při očkování proti RSV je nutné zvážit potřebu ochrany před infekcí RSV, která může mít velmi závažný až fatální průběh, a na druhé straně riziko vzácného nežádoucího účinku GBS,“ vysvětlili jejich důvody podle serveru TN.cz zástupci Českého Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).

Jenom pro upozornění, GBS není hrozba spojená jen s těmito dvěma vakcínami. Může se objevit také v reakci na různé viry, bakterie či další očkování, třeba proti chřipce, tetanu, hepatitidě B nebo klíšťové encefalitidě.

V minulosti byl syndrom zjištěn také u vektorových vakcín proti covidu-19 Vaxzevria a Jcovden. Jak ovšem SÚKL připomíná, tyto očkovací látky už se v Evropské unii (EU) nepoužívají.