Ve Francii našli masožravku, která likviduje hmyzího predátora z Asie

- Příroda autor: pal

V botanické zahradě v Nantes, ležící na jihozápadě Francie, objevili masožravou rostlinu, která dokáže usmrtit asijské sršně. Nový objev je důležitý hlavně pro včelaře, protože jim asijské sršně dokáží zlikvidovat úly. 

Ředitel francouzské botanické zahrady ukazuje zbytky sršně v rostlině

Ředitel francouzské botanické zahrady ukazuje zbytky sršně v rostlině,zdroj: Profimedia.cz

Když ředitel botanické zahrady Romaric Perrocheau zcela náhodou otevřel listy purpurového květu masožravé rostliny špirlice, překvapeně zvolal: "Je tam asijská sršeň! Je opravdu pěkně velká, lehce oranžová. Je vidět, že rostlina nestrávila křídlo."

Sršně láká sladký nektar i vůně rostliny

Sršeň přilákal nektar a feromony v ústí nálevkovitého květu rostliny, vlétla do něho a sklouzla až hluboko dovnitř, kde byla rozložena trávicími šťávami, vysvětluje Perrocheau.

Masožravé špirlice jsou sice v botanické zahradě v Nantes už od roku 2010, ale teprve loni na podzim si botanik Christian Besson povšiml, že tyto rostliny přitahují asijské sršně.

Perrocheaua tento objev překvapil. Rozhodl se spolu s entomologem z Muzea přírodní historie prostudovat obsah 200 lapacích orgánů - láčků rostliny. Každý z nich obsahoval v průměru tři asijské sršně a tři mouchy, ale žádnou vosu, žádnou včelu a ani evropskou sršeň.

Tyto masožravé rostliny, pocházející ze Severní Ameriky, nikdy dříve asijskou sršeň neviděly, ale přesto si vytvořily velmi selektivní léčku, říká Perrocheau.

Vyhubení sršňů je zatím daleko

"K vyhubení asijských sršní máme ovšem daleko. Každá špirlice má deset až patnáct láčků a může přilákat až 50 kusů hmyzu. V sršním hnízdě je ale na 4000 sršní," zdůrazňuje ředitel botanické zahrady, jehož cituje agentura AFP.

"Jde o zajímavý objev, ale zatím nevíme, jde-li o zásadní věc," podotýká Éric Darrouzet z Ústavu pro biologický výzkum při univerzitě v Tours, který studium asijské sršně koordinuje.

Darrouzet a jeho tým nyní zkoumají molekuly, které rostlina uvolňuje do ovzduší, aby zjistili, které vůně sršně lákají. Doufají, že v rostlině naleznou "atraktivní supermolekulu", která by mohla sloužit jako vnadidlo u prototypu stoprocentně selektivní pasti, kterou nyní v Tours testují a která by mohla přijít na trh v roce 2016.

Hmyzí predátor se ve Francii objevil už v roce 2004

V budoucnu by tak mohl vzniknout velmi účinný systém boje proti asijské sršni, soudí Darrouzet. Proti tomuto invazivnímu hmyzu, který se šíří ve Francii, zatím ještě nebyl nalezen žádný účinný způsob likvidace.

Vespa velutina nigrithorax, jak se latinsky sršeň asijská nazývá, byla ve Francii poprvé pozorována v roce 2004 v Lot-et-Garonne na jihu země. Pochází z oblasti Šanghaje. Od té doby se rozšířila na více než 70 procent francouzského území, ale také na sever Portugalska, do Španělska, do Itálie, do Německa a do Belgie.

Tento predátor, který útočí na všechen ostatní hmyz, na včelí úly, ale i na člověka, si dokáže postavit hnízda kdekoli - v podzemních dutinách, v křoví či na vrcholku 30 metrů vysokých stromů i jinde.

"Zatím nedokážeme hnízda zjistit a zničit je, a tím se vysvětluje i mimořádné rozšíření sršně," uvádí Darrouzet.

Než vědci pokročí ve svém výzkumu, může se špirlice, která se snadno pěstuje a nepředstavuje žádné riziko rozšíření do přírody, pěstovat v ochranných zónách nedaleko včelích úlů, říká Perrocheau.

Tagy: Francie zahraničí včely hmyz zvířata a příroda

Zdroje: ČTK