Neurochirurg Robert Rennert vedl retrospektivní výzkum s účastí 70 pacientů v nemocnici Utažské univerzity ve spolupráci s Kalifornskou univerzitou v San Diegu.

Dobrovolníci se léčili se stavem zvaným aneuryzmatické subarachnoidální krvácení (aSAH), což je onemocnění poškozující mozek natolik, že může dojít k ochrnutí, upadnutí do kómatu nebo smrti.

Autoři zkoumali po dobu pěti let oblast Wasatch Front v Utahu, která je hlavně během zimních měsíců velice znečištěná. Určovali hladiny jemných částic během dnů, týdnů a měsíců předcházejících hospitalizacím pacientů s aSAH. Cílem bylo zjistit, zda ovlivňují riziko vzniku nemoci.

Komplikace pro výzkum

„Po kontrole dalších proměnných jsme očekávali, že pacienti budou s větší pravděpodobností hospitalizováni do týdne od expozice,“ uvedl Rennert. „Místo toho jsme zjistili, že tito pacienti zaznamenali vyšší míru ruptury (prasknutí či roztržení) aneurysmatu (výduť cévy) tři až šest měsíců po dosažení vrcholu znečištění ovzduší.“

Výzkum tedy naznačuje opožděný nástup. Tyto výsledky nicméně další studie souvislosti mezi znečištěním a aSAH ztěžují.

„aSAH má nicméně vysoké riziko úmrtí a invalidity, takže pochopení rizikových faktorů ruptury u pacientů je z hlediska veřejného zdraví kriticky důležité,“ uzavřel Rennert.