Nejznámějšími krevními systémy jsou ABO a Rh. Vědci ve skutečnosti u lidí rozlišují celou řadu různých systémů krevních skupin založených na různé škále proteinů a cukrů na povrchu červených krvinek.

Jedná se o markery, poznávací značky našeho těla. V případě neshody při transfuzi může nastat fatální, život ohrožující reakce.

Většina krevních skupin byla objevena počátkem 20. století, jiné ale mnohem později. Takový krevní systém Er byl popsán teprve v roce 2022.

Co se MAL týče, tento systém se od ostatních liší absencí antigenu AnWj. Vědci zjistili, že je tento systém velice vzácný, zmíněný antigen totiž má na povrchu červených krvinek více než 99,9 procenta lidí.

Výzkum pokračuje  

Proč vlastně MAL? Tento antigen totiž žije na proteinu myelinu a lymfocytů. Pokud má někdo mutovanou verzi obou kopií svých genů MAL, bude mít, stejně jako těhotná pacientka, krevní skupinu negativní na AnWj.

Hematoložka Louise Tilley z britské Národní zdravotní služby, která tuto záhadu zkoumala více než 20 let, zatím našla tři pacienty s touto vzácnou krevní skupinou. „Práce to byla obtížná, protože tyto genetické případy jsou velmi vzácné,“ uvedla. „Představuje to obrovský úspěch a vyvrcholení našeho dlouhého úsilí. Měli bychom díky tomu být schopni nabídnout tu nejlepší péči i vzácným pacientům,“ dodala vědkyně.

Zajímavé je, že antigen se objevuje u novorozenců až krátce po narození. Všichni AnWj-negativní pacienti sdílejí stejnou mutaci, vědkyně ale nezjistila žádné další abnormality nebo nemoci s ní spojené.

Její tým se teď snaží zjistit, zda je tato krevní skupina dědičná, nebo jestli je výsledkem potlačení, které by bylo známkou dalšího zdravotního problému.