Italský tým vedený Chiarou Canoriovou z Parmské univerzity (Università degli Studi di Parma) ukazoval 54 psům nahraná videa jejich kamarádů vykazujících různé známky chování. Někteří se jen dívali do kamery, mrkali nebo si olizovali čumáky.

Psi sledující mrkající kamarády na obrazovce mrkali o 16 procent častěji než ostatní. Možná jde o formu mimikry, tedy napodobování projevů druhých, přemýšlí vědci. Tam spadá i zívnutí, výrazy v obličeji nebo pohyby druhého.

Něco podobného už vědci zaznamenali i u lidí a možná jste si toho všimli na sobě samých. Když si někdo zívne, učiníte totéž. Když mrkne, zopakujete to – automaticky a často nevědomě. Mohou se tak tvořit jemné sociální vazby, míní odborníci.

Může to souviset s emocemi

U olizování čumáků ale nic takového nezaznamenali. Spekulují, že může jít o projev frustrace nebo nedočkavosti.

Srdeční frekvence zůstala stabilní u psů sledujících nečinné, mrkající i čumáky si olizující kamarády, což znamená absenci stresu při napodobování nebo sledování těchto projevů. Naopak, po skončení videí zvířata působila uvolněně.

Mrkání může souviset s emočními stavy. U lidí se jeho frekvence zvyšuje během konverzací nebo když zpracovávají emocionální obsah. U psů to může být podobné, uzavírají odborníci.