Vesmírný závod dnes není o politické moci, jako tomu bylo během studené války, ale o penězích. Pohání ho zdravý konkurenční souboj mezi soukromými společnostmi, levnějšími vládními dodavateli. 

Závod o dobývání vesmíru přináší čerstvou energii neviděnou od programu Apollo, napsal deník The Guardian. Poprvé v historii ho přitom táhnou soukromé společnosti, jako je Space X nebo Blue Origin, nikoli světové vlády. 

„Říct, že se nacházíme v nové éře, je naprosto fér,“ myslí si Greg Sadlier, spoluzakladatel poradenské firmy know.space. „Jsme v éře konkurenčního soupeření nebo v komerční éře,“ dodal odborník. Vesmírný závod už není o politické moci, ale o penězích. 

Překážky pro vstup do tohoto odvětví jsou menší a náklady nižší. Vesmírný program provozuje 70 států a ambiciózní chutě má i Čína s Indií. Už dávno tedy nejde jen o USA a Rusko (dříve Sovětský svaz) „Je to demokracie vesmíru, chcete-li,“ dodal Sadlier. 

Jako první se podíval do vesmíru sovětský kosmonaut Jurij Gagarin. 12. dubna téměř obletěl Zemi v lodi Vostok 1. „Rozhodli jsme se jít na Měsíc,“ prohlásil o rok později tehdejší americký prezident John F. Kennedy. 

Kennedyho slova se stala skutečností roku 1969, když učinil astronaut Neil Armstrong v rámci programu Apollo svůj první malý krok pro člověka, ale velký krok pro lidstvo na lunárním povrchu. Mise do vesmíru však byly nesmírně nákladné. 

Hrozba vesmírného konfliktu 

Období vesmírného optimismu začalo s blížícím se koncem studené války roku 1989, jenž vedlo k druhému více kolaborativnímu zkoumání kosmu. Symbolem mezinárodní spolupráce se v roce 2000 stala Mezinárodní vesmírná stanice (ISS). 

Její první díl, ruský modul Zarja, vynesla na oběžnou dráhu ruská třístupňová nosná raketa Proton. Z kosmodromu Bajkonur odstartovala 20. listopadu 1998. Počátkem prosince už se k ruskému modulu přidal modul americký – Unity. 

Ambice posílat astronauty dál do kosmu však stanice uzamkla na zemské oběžné dráze, což dovršil program s údajně levnějšími raketoplány amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Space Shuttle, jenž její hranice nikdy nepřekročil. 

Program si připsal 135 startů s účastní 894 astronautů. NASA ho však nakonec v roce 2011 kvůli vysokým nákladům ukončila. Pohřeb v Tichém oceánu čeká koncem dekády i slavnou stanici. Udělá tak místo právě soukromému sektoru. 

Soukromé firmy, které vycítily zisky v kosmické turistice a dodávání komunikačních satelitů na oběžnou dráhu, zejména těch poskytujících širokopásmový internet, často vstupují na scénu jako levnější dodavatelé vládních agentur. 

Hlavním bodem zájmu je dnes Měsíc. O prvenství astronautů na jeho odvrácené straně se předhánějí Spojené státy s Čínou. USA se obávají, že když vztyčí svou vlajku na lunárním povrchu Peking jako první, může si nárokovat lunární vodu.

Voda bude důležitá k udržení trvalé lidské přítomnosti a pro výrobu raketového paliva. Kdo bude vlastnit vodu, může diktovat podmínky v závodě o dobývání Marsu, neboť Měsíc má sloužit něco jako přestupní stanice na trase k rudé planetě.