Vědci zkoumali změny v proteinech ve tkáních v průběhu let. K tomu využili orgány od celkem 76 dárců ve věku 14 až 68 let. Ti měli orgány nepoškozené, zemřeli na náhodné traumatické poranění mozku.

Tyto vzorky zahrnovaly kardiovaskulární systém (srdce a aorta), trávicí systém (játra, slinivka břišní a střeva), imunitní systém (slezina, lymfatické uzliny), endokrinní systém (nadledviny a bílá tuková tkáň), dýchací systém (plíce), kůži, svaly a krev.

Vědci zjistil, že k nejvýznamnějším změnám v hladinách proteinů došlo mezi 45. a 50. rokem života. Své zjištění porovnali s databází nemocí a s nimi spojenými geny, přičemž zjistili zvyšování exprese 48 proteinů souvisejících s chorobami, které spojujeme se stárnutím. 

Je to jen číslo

Mezi tyto zdravotní problémy patří kardiovaskulární nemoci, tkáňová fibróza, ztučnění jater a nádory související s játry.

K nejvýznamnějším změnám dochází v aortě, největší tepně lidského těla. To ukazuje na její náchylnost na stárnutí. Trvalé změny vykazovala i slinivka břišní se slezinou.

Vědci provedli test. Odebrali myším protein spojený se stárnutím z aorty a injekčně ho vpravili mladým myším. Hlodavci měli nižší fyzický výkon, sníženou sílu úchopu, nižší vytrvalost, hůře drželi rovnováhu a měli zhoršenou koordinaci.

Studie kromě poukazuje na to, že biologický věk se může lišit od toho kalendářního. Jinými slovy, nezáleží tolik na tom, kolik vám je let.