Roční období udávají životu rytmus. Organismy včetně lidí přizpůsobují načasování svých ročních činností a aktivit tak, aby využívaly zdroje a podmínky měnící se v průběhu všech dvanácti měsíců. Studiu tohoto načasování se říká fenologie a dnes ji díky satelitům můžeme provozovat z vesmíru.

Díky monitorování vegetace z kosmu vytvořili vědci dosud nejdetailnější mapu sezónního růstu vegetace na souši. Využili k tomu satelitní data z posledních 20 let. A vyvrátili všeobecnou představu o souběžných ročních obdobích.

Na většině území Evropy a Severní Ameriky přicházejí předvídatelně. V tropických a suchých oblastech však vegetace kvete kolísavě, bez jasných fází.

Hotspoty sezónní asynchronie

Překvapivé je však objevení takzvaných hotspotů sezónní asynchronie, kde dochází k zásadním rozdílům v načasování růstu i mezi geograficky blízkými lokalitami. Jedná se hlavně o oblasti středomořského podnebí, jako je Kalifornie, Chile, jižní Austrálie a Středomoří.

Třeba takový Phoenix a Tucson v Arizoně od sebe leží jen 160 kilometrů. Vykazují naprosto odlišné celoroční rytmy kvůli rozdílům v distribuci srážek. V prvně zmíněném městě jsou srážky i v zimě, v druhém hlavně během léta. To se odráží v načasování růstu a kvetení vegetace.

Dochází k tomu i v tropických horských oblastech, kde vznikají mikroklimatické rozdíly v důsledku rozdílů v oblačnosti a ve srážkách. Sezónní cykly zde mohou kolísat i mezi blízkými údolími.