Vysvětlení se nabízí několik: život se zkrátka ve vesmíru neprosadil. Tedy kromě jedné odchylky v podobě lidí. Nebo jsme součástí „kosmické zoo“, kde nás někdo záměrně sleduje, případně se každá civilizace dřív či později zničí sama.

Jenže nová studie přichází s ještě znepokojivější myšlenkou. Možná jsme při hledání kontaktu neuspěli proto, že vesmír už dávno patří umělé inteligenci (AI).

Když technologie přeroste sama sebe

Myšlenka vychází z úvah slavného astronoma Carla Sagana, který už v 70. letech uvažoval o takzvaném „komunikačním horizontu“. Tvrdil, že vyspělá civilizace se může stát nedetekovatelnou, jakmile začne používat příliš pokročilé technologie, například si osvojí komunikaci pomocí neutrin nebo jiných částic, které my vůbec nezachytíme.

Sagan tehdy odhadl, že tento vývoj by mohl trvat zhruba tisíc let. Jenže to bylo ještě před digitální revolucí a především před nástupem umělé inteligence.

AI může být skutečný viník „Velkého ticha“

Nový výzkum připomíná, že s exponenciálním rozvojem technologií by mohlo dojít k tomu, že biologické formy života (jako lidé) předají štafetu svým strojovým nástupcům.

Pokud by se umělá superinteligence (ASI) objevila na Zemi nebo jinde ve vesmíru, mohla by se vyvíjet tak rychle, že by během pár desetiletí překročila hranici, za níž už bychom ji nebyli schopni detekovat vůbec.

Jinými slovy: mimozemšťany možná nevidíme ne proto, že nejsou, ale protože už dávno přestali být biologičtí.

„Mrtvý internet“ ve vesmírném měřítku

Autor studie přirovnává tuto představu k teorii „mrtvého internetu“ – představě, že většinu online prostoru už dnes tvoří algoritmy, nikoli lidé. V kosmickém měřítku by to znamenalo, že vesmír je plný neviditelných digitálních civilizací, které komunikují způsoby, jež nedokážeme zachytit ani pochopit.

Možná tedy nežijeme ve vesmíru bez života. Možnájsme jen příliš pomalí, příliš hluší a příliš biologičtí, abychom slyšeli ty, kteří už dávno překročili hranici lidského poznání.