Podle nové studie vědců z Bristolské univerzity a ze společnosti Fathom globálně vzrostou rizika záplav do konce století téměř dvojnásobně, pokud tedy nesnížíme emise oxidu uhličitého (CO2) a nezvrátíme tím průběh globálního oteplování.

Vědci navrhli různé emisní scénáře, na jejichž základě vytvořili model záplav v časovém okně mezi lety 2020 až 2100. V tom nejhorším případě vzrostla rizika záplav téměř dvojnásobně, píše s odkazem výsledky list The National. 

Snížíme emise a splníme tak všechny klimatické závazky. V tomto případě vzrostou globální povodňová rizika o devět procent. Pesimističtější vyhlídky v případě našeho selhání by podle modelu znamenaly nárůst o 49 procent.

V příštích několika deseti letech ale nevzrostou rizika nijak dramaticky – optimistický scénář mezi lety 2020 až 2050 ukázal nárůst povodňových rizik o sedm procent a pesimistický více než dvojnásobný nárůst o 15 procent.

Rizikové oblasti

„Je důležité poznamenat, že tyto globální průměry jsou výsledkem předpokládaných změn nebezpečí s velkými geografickými rozdíly,“ upozornil hlavní autor práce Oliver Wing a zdůraznil, jak je důležité, aby každá země dodržela své klimatické závazky.

Podle něj některá místa zaznamenají výrazný pokles rizik povodní, zatímco jinde předčí celosvětový průměr nehledě na snížení emisí. Záplavy v pobřežních státech zůstanou výzvou bez ohledu na dodržení či nedodržení klimatických závazků.

V těchto ohrožených státech a regionech vzrostou rizika povodní odhadem o 99 procent kvůli pozvolnému vzestupu mořských hladin. Kromě pobřežních oblastí budou záplavy největší výzvou pro Afriku a Asii, ukázal dále model.

Vědci doufají, že hodnoty z jejich modelu budou použity k přípravě lepší ochrany kritické infrastruktury před záplavami, ke stanovení cen pojistného a k větší motivaci splnit klimatické cíle. Musíme se připravit na to, že budou povodně v některých oblastech častější.