Černé díry (hlavně ty supermasivní) jsou gigantické objekty. Ve vesmíru ale mají i své mnohem menší souputníky. Respektive, astronomové si to myslí. Jsou to totiž hypotetické objekty, které potenciálně mohou vysvětlit temnou hmotu.

Pokud se budeme o primordiálních černých dírách bavit jako o existujících objektech, má se za to, že vznikly krátce po Velkém třesku z extrémně hustých shluků hmoty v různých velikostech, s hmotností menší než kancelářská sponka po tělesa těžší než Slunce.

Scherrer se zajímal o dopad potenciálního průletu tohoto hypotetického, neviditelného objektu lidským tělem.

Méně smrtící než kulka

Primordiální černá díra o hmotnosti kolem 100 miliard tun, která by měla mnohem menší rozměry než atom vodíku, by způsobila menší poškození v lidském těle než výstřel z malorážové zbraně.

Pokud by se pohybovala běžnou rychlostí objektů v naší galaxii, tedy asi 200 kilometrů za sekundu, nedošlo by ke kontaktu s okolní hmotou. Největším problémem by nebyla samotná gravitace, ale nadzvuková rázová vlna, kterou by za sebou těleso zanechalo. Dokázala by poškodit tkáně v místě průchodu podobně jako balistický šok.

Horší by byly větší objekty

Horší už by to bylo s většími primordiálními černými dírami. Pokud by lidským tělem proletěl objekt o váze 7 bilionů tun (srovnatelný s malým asteroidem), roztrhal by lidské buňky, zejména ty v mozku. Vědec hovoří o „fatálních následcích“.

Slapové síly by v takovém případě probíhaly na stejném principu jako odliv a příliv, jen extrémně zesíleně. Došlo by k natahování a trhání tkání. I zde však platí, že člověka by zřejmě zabila už rázová vlna.

Scherrer upozorňuje, že k něčemu takovému prakticky nemůže dojít. Jde jen o hypotetický scénář, který pomáhá pochopit extrémní fyziku primordiálních černých děr.