Ve své studii se zaměřili na hipokampus, část mozku důležitou pro prostorovou paměť. Vycházeli přitom z práce publikované v roce 2013, podle níž mění neurony své vzorce aktivace – jinými slovy, že vzpomínky se „pohybují“ v mozku.

Experti nechali myši běhat na běžícím pásu obklopeném obrazovkami simulujícími bludiště. Hlodavci jím „procházeli“, jak se pohybovali po pásu. Do prostoru navíc pustili známé pachy a bílý šum. Sledovali přitom aktivitu neuronů v reálném čase pomocí pokročilého zobrazování.

Třídění informací

Podle výsledků k tomuto posunu neuronové aktivity docházelo bez ohledu na změny v prostředí. To vědce opravdu překvapilo.

„Byl jsem si jistý, že se paměť stabilizuje, ale nic takového jsme nepozorovali,“ uvedl hlavní autor práce Daniel Dombeck.

Vědci se domnívají, že mozek tímto způsobem třídí známé informace, které přicházely opakovaně. Ačkoli se experiment prováděl na myších, popsané změny byly pozorovány i u dalších živočichů včetně lidí.

Závěr? Možná jste nezapomněli a mozek vzpomínku jen uložil někam jinam.