Hluboko pod našima nohama pracuje extrémně výkonný geomagnetický stroj, který pohání řadu sil působících na naší planetě. Zemské jádro. Tento stroj, který je pro nás do značné míry stále záhadou, je podle nové studie amerických vědců z Univerzity Jižní Kalifornie (USC) ještě složitější, než jsme si mysleli.

„Zaznamenat dříve nezdokumentovaný proces v zemském jádru je opravdu vzrušující,“ vyjádřil se k tomu pro server ScienceAlert profesor John Videle, uznávaný seismolog, který studuje žaludek naší planety dlouhodobě. „Vždy doufáme, že najdeme něco nového a podivného. A tohle pozorování je nové. Dalším krokem bude ujistit se, že máme pravdu a vypilovat naše modely,“ dodal.

Zemské jádro hraje důležitou roli v procesech na povrchu. Bez něj by se na něm životu nedařilo. Přesto mu stále plně nerozumíme. Nemůžeme se totiž vydat tam dolů, do hloubky 5 000 kilometrů a podívat se. Proto je jeho výzkum tolik náročný. Naštěstí nám Země nechala způsob, jak ho měřit. Zemětřesení.

Když zemská kůra praská a půda se otřásá, tak seismické vlny zachycují seismografy po celém světě a poskytují vědcům důležitá data k měření zemského jádra. Vypovídající hodnota současných měření je však stále velice omezená a vnitřnosti naší planety plně nepochopené.

Vnitřní jádro, jak jsme si dosud mysleli, je hustá pevná koule o poloměru asi 1 221 kilometrů a o teplotě přibližně 5 400 stupňů Celsia. Vnitřní jádro „objímá“ vnější tekuté jádro silné asi 2 300 kilometrů. Mezi vnějším jádrem a kůrou se nachází plášť, nejsilnější vrstva. Jedná se o horkou, viskózní směs roztavených hornin silnou asi 2 900 kilometrů s konzistentní karamelou. Vnější vrstva, zemská kůra, má hloubku asi 30 kilometrů.

Vše může být jinak

Na dně oceánu je kůra tenčí. Sahá asi pět kilometrů od mořského dna k vrcholu zemského pláště.

Jádro jednoho dne vychladne a jeho vnější část se zpevní. Země pak „zemře jako Mars“. Vědci z Německa, Švýcarska a USA v roce 2022 zjistili, že zemské jádro chladne rychleji, než se myslelo.

V roce 2024 Videlův tým zjistil, že rotace zemského jádra zpomaluje. Tím přispěl k dalším pozorováním, že jeho se rotace v průběhu času mění. To v lednu 2023 potvrdili i čínští vědci. Podle nich se dokonce možná na přelomu desetiletí úplně zastavila, což přijala vědecká obec poněkud skepticky.

Vidale se teď pokusil rozluštit záhadnou odchylku v seismických vlnách, kterou dlouho nedokázali odborníci vysvětlit. Způsobovala ji právě změna v rychlosti rotace jádra, nebo snad proměnlivost jeho tvaru? Aby našel tým odpověď, analyzoval data ze seismografických stanic v Kanadě a na Aljašce z posledních několika desetiletí.

Výsledky publikované v časopisu Nature Geoscience jsou zarážející. Naznačují totiž, že vnitřní jádro vůbec nemusí být pevné, jak jsme si mysleli. Vědci tvrdí, že na jeho povrchu dochází k viskózní deformaci, díky čemuž nemá střed planety konzistentní tvar. Jinými slovy, jádro naší planety mění svůj tvar.

Studie přináší důkazy o možném narušení struktury obou těchto vrstev geosféry jejich vzájemným působením a posouvá nás zase o něco blíže k pochopení zásadní otázky.

Co se to pod našima nohama děje?