Objevuje se dlouho před kognitivními příznaky. Že patří mezi časné projevy, zjistily již starší výzkumy. Ten nový, vedený neurobiologem Larsem Paegerem, navíc popsal mechanismy tohoto jevu. Roli v tom hraje imunitní reakce mozku. Zdánlivě ničí nervová vlákna potřebná pro vnímání pachů.

Mozek střílí naslepo

Speciální buňky zvané mikroglie odstraňují nervová spojení mezi olfactory bulb (čichová baňka) a locus coeruleus (oblast v kmenu mozku, je klíčová pro řízení senzoriky včetně čichu). Tato buňková destrukce může spustit změny ve složení buňkových membrán. Může způsobit fatální rekonfiguraci v mozkových synapsích.

Vědci tyto změny ověřily kombinací PET skenů, analýzy mozkové tkáně zemřelých pacientů s Alzheimerovou chorobou a experimentů na myších.

„Tyto změny signalizují mikrogliím, že postižená vlákna jsou vadná nebo nadbytečná (i když to tak není). V důsledku toho je pak rozkládají,“ vysvětlil Paeger.

Naděje včasné diagnózy

Zjištění je důležité pro včasné odhalení nejrozšířenější formy demence na světě, která ročně likviduje důstojnost milionům lidí po celém světě.