Stoupnout si v bouřce k žirafě by mohlo být stejně neprozíravé, jako hledat ochranu pod stromem. Vysoké zvíře se může snadno stát terčem blesku.

Ukazuje na to nález těl dvou žiraf zasažených bleskem v jihoafrické rezervaci. Nález inspiroval vědkyni k tomu, aby se začala zabývat otázkou, nakolik jsou zásahům bleskem tato zvířata náchylná.

Smrt elektrickým výbojem

Přírodní elektrostatický výboj zvaný blesk zabije ročně několik tisíc lidí. V jakém rozsahu však kosí zvířata, zůstává záhadou.

Žirafy by měly být 'první na ráně'. Jsou to nejvyšší živočichové planety – samci žirafy masajské dorůstají pěti metrů, byly však zaznamenány i sedmimetrové exempláře. Zásah takových zvířat bleskem by proto neměl být překvapivý. Dosud ale byly případy žiraf zasažených bleskem zaznamenány jen zřídkakdy.

Nedávno zooložka Ciska P. J. Scheijenová zkoumala zmíněný případ dvou usmrcených žiraf. Lidé z jejího týmu se za žirafami zabitými bleskem vydali do lokality Rockwood ležící 180 kilometrů od jihoafrického města Kimberley, kterým se v noci na 28. února prohnala silná bouře.

Krátce po bouři správce parku zjistil, že zmizely dvě z osmi žiraf. Oba zmizelé jedince nalezli až počátkem března. Byly to samice a ležely jen sem metrů od sebe.

Studovaná oblast a místo v parku Rockwood, kde žirafy usmrtil blesk – označeno červenou hvězdičkou. | zdroj: Ciska P. J. Scheijen/Rockwood Conservation Fund

Zvířata v Rockwoodu, jak je patrné z fotografií, zahynula na otevřeném planině, kolem nebyl žádný vyšší bod, žádný strom. Byla nejvyššími body v oblasti.

Starší pětiletá samice měla těžkou ránu na vrcholu hlavy. Po bližším ohledání vyšlo najevo, že příčinou její smrti byl zásah bleskem. Druhá žirafa, o rok mladší, byla bez viditelných zranění.

Osudný jí byl zřejmě proud ze starší žirafy. Je to známý jev, kdy k zabití stačí pouhý pobyt v okolí zasaženého místa. Ze stejného důvodu se lidé upozorňují, aby se při bouřce neschovávali pod stromy.

"Prohledávala jsem vědecké články na toto téma, ale k mému překvapení jsem našla jenom několik podobných případů. V těchto sporadických záznamech přitom často schází detaily o pohybu zvěře nebo o jejich habitatu," řekla Ciska Scheijenová magazínu Gizmodo.

Pytláci jsou horší než blesky

Scheijenová se domnívá, že žirafy mají zřejmě s blesky časté problémy.  Svou výškou by měly blesky na planinách přitahovat. Autorka proto navrhuje, aby se výzkumníci zaměřili na pozorování reakce žiraf na blížící se bouřku.

Žirafy jsou na planině nepřehlédnutelné, bývají nejvyššími body. | zdroj: Profimedia

Je namístě ptát se, zda takový výzkum má smysl. Skutečnou hrozbou pro žirafy jsou lidé, nikoli blesky. Pytláci je loví pro maso i jejich mozky, které podle některých Afričanů obsahují léčivé látky. Od 80 let zmizely z přírody čtyři pětiny těchto elegantních býložravců.

Ve volné přírodě dnes žije pouze 68 tisíc kusů žiraf.

(Výzkum Cisky Scheijenové publikoval časopis African Journal of Ecology.)