Nechme stranou jadernou a biologickou válku či jiné způsoby sebedestrukce lidstva a berme do úvahy pouze jenom přírodní jevy – například supervulkanické erupce a dopady asteroidů. Potom vychází pravděpodobnost, že lidstvo zanikne v kterémkoli roce, třeba i v tom příštím, jedna ku 14 tisícům.

K takovému poměru dospěla obsáhlá studie vědců Oxfordské univerzity, zveřejněná v časopise Scientific Reports.

Tři scénáře: jeden dobrý, dva špatné

Badatelé analyzovali 200 tisíc let trvající existenci lidstva a určili pravděpodobnost jejího zániku. Výsledkem je, že lidstvo má větší šanci vyhynout přirozenou příčinou, než že vás zasáhne blesk či napadne žralok.

Konec lidstva může způsobit velký asteroid | zdroj: Profimedia

Pokud by chtěl tým vědců k možným příčinám přičíst i sebedestrukci, šance by se razantně navýšily. Konec lidstva vlastním přičiněním však nebyl brán v potaz, neboť nelze vypočítat jeho pravděpodobnost a výsledky by byly založeny na pouhých spekulacích.

Ve studii se vědci zaměřili na data fosilních a archeologických záznamů z Maroka a Etiopie. Vytvořili model, který simuloval tři různé osudy lidstva v závislosti na rostoucí populaci a změnách klimatu.

Scénáře jsou následující: hladké přizpůsobení, postupné vymírání (smrt 80 procent lidstva) nebo absolutní vymření.

... anebo masivní erupce vulkánu | zdroj: Profimedia

Za nejpravděpodobnější výzkumníci pokládají postupné vymírání, při němž ale předpokládají stabilizaci planety a naději na přežití lidského druhu. Nejméně pravděpodobný je scénář kompletního vyhynutí v důsledku přírodní katastrofy.

Scénář hladkého přizpůsobení je podle studie možný jen tehdy, když lidstvo bude využívat obnovitelné zdroje a naučí se účinně chránit životní prostředí.

Lidé a zebry

V další části studie požádali výzkumníci 2 500 lidí ve Spojených státech a Spojeném království, aby seřadili zmíněné scénáře od nejlepšího po nejhorší.

Asi byste čekali, že většina lidí zvolila jako nejhorší katastrofu absolutní zánik lidské rasy. Kdepak, respondenty nejvíc znepokojila vyhlídka na to, že vymře 80 procent lidstva.

Když vědci scénář změnili a zaměřili se na jiný živočišný druh – na zebry – lidé uváděli vyhynutí všech zeber jako ten nejhorší možný scénář. Znamená to, že účastníci výzkumu vnímali individuální lidské životy.

Jinými slovy, vyhynutí všech zeber je pro nás horší, než vymření celého lidstva, v jehož případě více vnímáme, co zažívají přeživší.

Jak snížit rizika

V závěru zprávy vědci varují před jadernými zbraněmi, lokálními nemocemi, které se mohou rozšířit, před globálním oteplováním. Zmiňují také rizika technologického rozvoje, mezi která řadí biotechnologie a umělou inteligenci.

Studie naznačuje, že bychom se měli zaměřit na eliminaci rizik katastrof, které by mohly být způsobeny válkou či překotným technologickým rozvojem. V závislosti na tom, jakou hodnotu předáme budoucím generacím, se mohou existenční rizika snižovat, a to jak ta přirozená, tak ta antropogenní, vznikající činností člověka.

Studie byla publikována v časopise Scientific Reports.