"Pokaždé, když mě napadne zajít si něco koupit, opakuje se totéž schéma. Vstoupím do obchodu, najdu tam něco, co se mi líbí, vyzkouším si to, jdu k pokladně a cestou si řeknu: Potřebuju to opravdu? Je to skutečně hezké? Nakonec vždy dospěji k závěru, že to je pro mě příliš drahé. Odcházím z obchodu s prázdnýma rukama a velmi rozmrzelá a naštvaná," vysvětluje dvaatřicetiletá Caroline. "Vždy jsem měla problém s tím, abych přijala myšlenku, že si mohu udělat radost," dodává.

"Před dvěma roky jsem zůstala bez zaměstnání a to jsem opravdu musela obracet každé euro. Předtím pro mě bylo nakupování čímsi prostým, snadným. Snadno jsem se ovládala. Když jsem měla peníze, s radostí jsem je utrácela, když jsem je neměla, nic jsem nekupovala, ale necítila jsem žádnou frustraci," říká Caroline.

"Od té doby, i když se moje finanční situace velmi změnila, si nedokážu udělat radost. Všechno je tak, jako kdybych dál byla bez peněz a musela za každou cenu šetřit pro případně další obtížné období," stěžuje si Caroline.

Dárky nejsou problém

"Nemám naopak problémy s nakupováním pro druhé, s tím, aby dělala radost svým blízkým. Ráda bych získal zpět trochu tu lehkost ve vztahu k penězům. Cítím, že tento můj problém vyvěrá ze složitějších příčin, které bych ráda odstranila," říká Caroline.

"Přílišný strach z toho, že osoba nebude mít dost peněz, a z toho plynoucí tendence k finanční anorexii je příznačný pro hluboce zakořeněný strach nejen z nedostatku peněz, ale především z nedostatku bezpečí," upozorňuje psycholožka Marie-Claude Françoisová-Laugierová, autorka knihy Peníze v manželství a v rodině.

"Pro některé lidi peníze představují radost, moc, svobodu. Jsou spojovány s radostí. Pro jiné jsou naopak synonymem zdrženlivosti a smutku. Tito lidé mají strach, že jim budou chybět, a to proto, že budoucnost považují za nejistou. Nevydávat peníze pro ně znamená uspokojovat potřebu bezpečí, chránit se před neznámem, z něhož mají obavy. Patří to k pradávným obavám, jako je strach ze smrti nebo nemoci: tito lidé se bojí, že budou bez prostředků a nebudou tak moci čelit obtížím, jež je čekají," uvádí.

Nejde o lakotu

"Finanční anorexie je velmi odlišná od lakoty. Částečně ji lze vysvětlit tím, jak tito lidé prožívali dětství. Člověk, kterému říkali, že je nikdo a nic neznamená, může být pak přesvědčen, že nemá žádnou vnitřní hodnotu. Bude mít sklony dávat dárky svým blízkým, vydávat pro ně peníze, ale pro sebe nikoli," říká Marie-Claude Françoisová-Laugierová.

"Z této nicotné sebeúcty často pramení jistá forma asketismu. Takoví lidé si myslí, že nemají právo udělat si radost a koupit si věc, která se jim líbí. Jakoby si říkali. že si to nezaslouží," vysvětluje.

"Aby se člověk dostal z této slepé uličky, může být užitečné o tom mluvit. Není nutné navštívit psychologa, i rozhovor s některým členem rodiny nebo přítelem může mít ozdravný účinek. Mohou pak začít tím, že si dovolí malou radost, například lístek do kina nebo knížku. Především jde o to najít znovu chuť udělat si radost. To může být příjemnější ve společnosti další osoby. Proč si třeba nedopřát sklenku na terase s přítelkyní?" uvádí Marie-Claude Françoisová-Laugierová.