Šach a mat. Způsob našeho rozhodování se během dne nápadně proměňuje

- Člověk autor: Jan Toman

Studium lidské únavy se na první pohled může zdát poměrně nudným oborem. Ovšem jen do té doby, než si uvědomíme, jak výrazným faktorem našich životů vlastně je vyčerpání. Aby toho nebylo málo, mentální a fyzický výkon člověka během dne pouze neklesá, ale spíše se proměňuje. 

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: ThinkStock

To vše má přitom vliv na všechny činnosti, kterými se jako lidé zabýváme – od řízení auta, přes řízení letového provozu až po strategická rozhodnutí nejvyšší úrovně. Pochopení možných zákonitostí stojících za změnami výkonu, aktivity a rozhodování během dne by tak mohlo mít dalekosáhlé důsledky.

Nikoho nepřekvapí, že se výkon mění s dobou od posledního spánku – probdělá noc nikomu na mentálním výkonu nepřidá. Drtivá většina organismů, člověka nevyjímaje, ale navíc řídí svou aktivitu i podle vnitřních biologických hodin, které se nastavují podle délky dne v průběhu roku. Navíc jsou poměrně stabilní – i po mnoha dnech v úplné tmě se denní rytmy více méně zachovávají.

Různí lidé se potom liší podle doby, kterou ke své aktivitě upřednostňují – můžeme je rozdělit na ranní ptáčata a noční sovy, případně osoby s nevyhraněnou preferencí. Tyto takzvané chronotypy je možné odhalit pomocí vhodných dotazníků a zkoumat, zda se jejich zástupci liší i v dalších vlastnostech. Ze složité interakce mezi chronotypy a dobou od posledního odpočinku potom vyvstávají rozdíly ve výkonu při jednodušších i složitějších aktivitách během dne.

Studium jednoduchých aktivit, jako je například udržení pozornosti, případně paměti nebo sportovních výkonů, a jejich souvislosti s chronotypy a únavou, je relativně jednoduché. Daleko hůř se zkoumá vliv těchto faktorů na komplexní rozhodování.

Jedinou, byť zajímavou, výjimkou je studie zkoumající vliv přestávek na rozhodování soudců. Podíl pozitivních rozsudků ostře stoupal po jídelní přestávce a pomalu se snižoval až k nule, než nastala přestávka další. Do jaké míry se ale podobné jevy uplatňují v našem každodenním životě?

Unavený neznamená horší...

Opravdu neotřelým způsobem se to rozhodla otestovat skupina argentinských vědců. Shánět dostatečný počet dobrovolníků pro zdlouhavý a náročný výzkum je noční můrou. Naštěstí existují místa, kde provádějí tisíce lidí podobné procedury neustále – šachové servery na internetu.

Výzkumníci nasbírali data týkající se odehraných her, jednotlivých tahů, jejich trvání a efektivity. Následně kontaktovali jednotlivé hráče a zájemce o účast ve studii nechali vyplnit dotazníky o jejich denní aktivitě. Potom už stačilo jen srovnat výkony jednotlivých hráčů a jejich rozhodování v různých fázích dne.

Všichni hráči mírně upřednostňovali ke hraní odpoledne. Ranní ptáčata ovšem začínala v průměru dřív a nejvíce jejich herní aktivity se odehrálo v dřívějších hodinách než u sov hrajících spíše po setmění. Co se týče víkendu, ranní ptáčata začínala v sobotu a v neděli hrát průkazně dříve než ostatní účastníci studie. Žádné jiné rozdíly různých chronotypů o víkendu se však nepotvrdily.

Bez bližšího poučení bychom asi čekali, že se hráči budou rozhodovat nejrychleji a nejefektivněji krátký čas po probuzení a jejich výkon bude v průběhu dne klesat. Ranní ptáčata budou vstávat dříve, sovy později, ale stejný trend se bude opakovat u obou skupin. Tak jednoduchá však závislost rozhodování na čase od probuzení a chronotypu podle všeho není.

Opravdu se potvrdilo, že ráno hráči déle rozvažují své tahy. Výrazněji se však tato závislost uplatňuje u ranních ptáčat. V souladu s tím dělali hráči ráno méně dílčích chyb než večer. To platilo ve stejné míře pro všechny účastníky studie bez ohledu na chronotyp. Co je však nejzajímavější, pořadí na žebříčku se u hráčů v průměru neměnilo podle toho, zda danou partii odehráli ráno, nebo večer.

Jednotliví hráči se přitom střetávali s oponenty bez ohledu na vlastní časové pásmo a vysvětlení založené na tom, že prostě byli unavení všichni, neobstojí. Rozhodovací strategie "hraj rychleji, i když uděláš nějaké chyby" byla srovnatelně úspěšná, jako ranní "hraj rozvážně a chyb se vyvaruj".

Jak se tedy ukazuje, lidské rozhodování se v průběhu dne prokazatelně mění. Nemusí vždy směřovat k horšímu – unavenější lidé nevědomě volí jiné strategie, které jim zajistí největší výhodu. Důležitou roli hraje čas od probuzení, vše je ale ovlivněno také chronotypem konkrétního jedince. Na poli únavy se očividně dočkáme ještě nejednoho překvapení.

Zdroj: Leone MJ, Slezak DF, Golombek D & Sigman M (2017): Time to decide: Diurnal variations on the speed and quality of human decisions. Cognition, 158.

Tagy: zdraví a životní styl věda a poznání

Zdroje: Vlastní