V populární kultuře je dlouho zažitá představa bleskurychlých dinosaurů, třeba velociraptora, běžících rychlostí až 64 kilometrů v hodině. Nová studie britských vědců však ukázala něco jiného. Rychlost dinosaurů jsme nadhodnocovali.

21. století přeje šíření nemocí. Viry jsou roznášeny díky cestování a daří se jim v prostředí se špatnou nebo nedostatečnou zdravotní péčí. Riziková je i změna klimatu nebo blízký kontakt s hospodářskými zvířaty. Tohle všechno sedí na chudší země.

V dnešním propojeném světě je komunikace napříč jazyky a přízvuky důležitější než kdy dříve. Díky pokroku v oblasti umělé inteligence (AI) se konverzace stávají transparentnějšími a snazšími bez ohledu na to, s kým je zrovna vedeme a kde se náš protějšek nachází. Má to ale háček – mění se způsob našeho vyjadřování.

Vědci používají sofistikované matematické modely i stovky pozorování s cílem vypočítat, jak pravděpodobné je, že asteroid zasáhne Zemi. Pomocí orbitálních simulací, Monte Carlo analýz a stupnice Torino sledují každý krok, aby eliminovali nejistoty. Jak se z rozmazané trajektorie stává konkrétní procento – a proč riziko zpravidla klesá s přibývajícími daty?

Porovnání zázračných GLP‑1 léků, jako jsou semaglutid (Ozempic, Wegovy), s tradiční bariatrickou operací odhalilo překvapivé výsledky. Výzkum z New York University ukazuje, že lidé po sleeve gastrectomii nebo bypassu žaludku zhubli v průměru 25,7 % tělesné hmotnosti během dvou let, přestože ti, kdo užívali GLP‑1 léky, zaznamenali jen 5,3 % úbytek. Proč chirurgický řez stále vítězí – a co to znamená pro budoucnost léčby obezity?

Umělá inteligence (AI) má potenciál vyřešit klimatickou krizi, místo toho však slouží k zahlcování sociálních sítí generickými a neautentickými obrázky a jako náhrada terapeutů nebo partnerů a kamarádů. Její uživatelé si neuvědomují, že častým zadáváním hlavně složitých dotazů za sebou zanechávají uhlíkovou stopu.