Nová satelitní měření potvrzují, že osud Afriky jako jednoho kontinentu je zpečetěn. Rozpadne se na dva světadíly, mezi které se rozlije oceán.

Kontinent se trhá ve Východoafrickém riftu (Východoafrické příkopové propadlině). V této oblasti se Africká deska dělí na desku Núbijskou a Somálskou.

zdroj: en.Wikipedia.org

Na mapě je patrné, že Východoafrický rift se táhne od Afarské křižovatky (Afar Triple Junction) na severu přes území Etiopie na jihozápad. Na území Keni pokračuje východní větví, Gregoryho riftem, přes Tanzanii až na pobřeží Mosambiku. Dále ve vnitrozemí, na pomezí Ugandy a Konga se táhne západní větev, Albertinský rift. 

Tato oblast tvoří zárodek budoucího oceánu. Vznikne za padesát až sto milionů let.

Jak bude oceán vypadat, naznačuje další mapa.

zdroj: Geoengineering.com

Tektonický pohyb ve východní Africe studují geologové už desítky let. Teprve současná satelitní měření jim však poskytla data, díky kterým mohou pohyby pod zemskou kůrou upřesnit.

"Pomocí měření GPS můžete měřit rychlost pohybu až na několik milimetrů za rok. A jak získáváme stále více dat z GPS, dostáváme komplexnější obraz toho, co se v oblasti děje," cituje web televize NBC geofyzika Kena Macdonalda, profesora Kalifornské univerzity v Santa Barbaře, který se studiem riftu zabývá.

Současná měření ukazují, že Núbijská a Somálská deska se od sebe od sebe vzdalují tempem 0,51 až 1,28 centimetru za rok.

Podrobné satelitní pozorování v kombinaci s terénním výzkumem dává vědcům příležitost nahlédnout také do procesů pod zemí. Jejich poznatky potvrzují, že zlomy v zemské kůře vystupuje na povrch magma a tvoří se oceánská kůra. Jezera v Keni, která vznikla v důsledku propadu půdy a která leží pod hladinou moře už mají slanou vodu.

Před dvěma lety rozervala dálnici mezi keňskými městy Nairobi a Narok a půdu v okolí až 15 metrů hluboká trhlina. Pojmenovali ji Suswa (viz video).

zdroj: YouTube

Suswa však není první, ani poslední trhlinou, která se v oblasti objevila. V roce 2005 se rozevřela v etiopské pustině, v regionu Afarské křižovatky, průrva, která je místy desítky metrů hluboká a v současnosti dosahuje více než padesátikilometrové délky. 

Tvar tohoto zlomu odpovídá pozůstatkům zlomů na dnech oceánů, takže je jasné, co se v regionu chystá.

"Tady tomu říkáme Danteho peklo," vypověděla Cynthia Ebingerová, geofyzička z Univerzity Tulane v New Orleansu, o oblasti Afarského trojúhelníku, kde provádí terénní průzkum.

Region (v galerii) je geologicky aktivní, rozkládají se v něm četná lávová jezera. Tamní teploty dosahují až padesát stupňů Celsia ve dne a v noci zůstávají nad třicítkou.

Geofyzička mapuje trhliny a snaží se předpovědět jejich šíření a vznik těch dalších.

"Tektonické zlomy, které jinde vznikají stovky let, tady vyrostou během několika dnů. Předpovídat, kde vzniknou, je jako odhadovat, kdy se zlomí stéblo slámy na hřbetu velblouda," říká o své práci doktorka Ebingerová.

A kdyby vám nebylo jasné, jak to vědecká pracovnice se slámou myslela, tady je vysvětlující fotografie:

Domorodec z oblasti Afaru přepravuje na velbloudech slámu, cennou krytinu tamních chýší | zdroj: Profimedia