Překvapení: Pohyb kontinentů je palivem pro evoluci pozemského života

- Příroda autor: Jan Toman

Historie života na naší planetě je poznamenána zářnými vzestupy i strmými pády. Období rozmachu, jako třeba prvohorní svět obřího hmyzu nebo druhohorní věk dinosaurů, zpravidla skončila hromadným vymíráním. Při něm v důsledku kataklyzmatické katastrofy zanikla velká část druhů, přičemž ty zbývající začaly svou expanzi v následujícím období nanovo. Mezinárodní tým geologů a paleobiologů se ale pokusil tento pohled obrátit tak trochu vzhůru nohami. Pro rozvoj života jsou totiž podle odborníků klíčové živiny. A právě dostatek či nedostatek nezbytných stavebních prvků se více než cokoli jiného odráží na jeho vzestupech a pádech.

Ilustrace s možným budoucím vývojem pohybu tektonických desek

Ilustrace s možným budoucím vývojem pohybu tektonických desek,zdroj: ThinkStock

Vědci si stanovili za cíl zmapovat oceánské koncentrace vzácných k životu nezbytných prvků v průběhu pozemské historie. Vzorky vody z dávno minulých eonů se samozřejmě nedochovaly. Naštěstí ale nalezneme horniny, které se v ní vytvářely a zachytily tak otisk hledaných prvků.

Zvlášť dobrým "záznamovým médiem" se ukázal pyrit – minerál známý jako "kočičí zlato", který můžeme vidět i na mnoha místech v Česku. V jeho krystalové mřížce se totiž velmi dobře zachytávají vzorky selenu, molybdenu, kadmia, thalia a dalších hledaných prvků.

Jiný výjimečně důležitý stavební prvek, fosfor, je lze zase nalézt v objemu zbývající horniny. Stačilo zapojit citlivé moderní metody, přenést výsledky do grafu a objevily se první zajímavé souvislosti.

Zvýšené koncentrace zmíněných prvků nápadně přesně seděly na většinu období rozvoje života, zatímco jejich nedostatek byl typický pro období poklesu či přímo hromadného vymírání. A důvod, proč je jich ve vodě někdy více a jindy méně? Pohyb kontinentů!

Výrazně více jich přichází v obdobích, kdy jsou kontinentální masy rozdrobené na menší plochy a postupně se za vzniku vysokých pohoří srážejí do jednoho velkého superkontinentu.

Vysoká pohoří, zvláště v tropickém pásu, rychle zvětrávají a vymyté živiny se dostávají do moře. Zvýšené množství živin pak svědčí rozvoji všech životních forem včetně řas, které produkují množství kyslíku.

Život se ovšem slepě žene k vlastní zkáze.

Nenávratně přijde doba, kdy jsou kontinenty spojené do jedné masy a postupně se rozpadají. Zvětrávání slábne a živin je méně, takže nedokážou uživit bohaté ekosystémy. Koncentrace kyslíku se snižuje a společenstva balancují na hraně přežití.

Kataklyzmatické katastrofy tak mohou být už jen posledním hřebíčkem do jejich rakve. 

Zdroj: RR Large, JA Halpin, E Lounejeva, LV Danyushevsky, VV Maslennikov, D Gregory, PJ Sack, PW Haines, JA Long, C Makoundi & S Stepanov (2015): Cycles of nutrient trace elements in the Phanerozoic ocean. Gondwana Research, early access.

Tagy: přírodní úkazy a katastrofy věda a technika geologie věda a poznání

Zdroje: Vlastní