Americká loď testovala laserovou zbraň a výsledek překvapil!
18. 8. 2025 – 10:01 | Technologie | Miroslav Krajča | Diskuze:
Na palubě amerického torpédoborci USS Preble předvedla námořní pěchota svou nejmodernější zbraň — laserový systém HELIOS. Dokáže zneškodnit drony téměř okamžitě, s extrémní přesností a prakticky bez nákladů na střelivo. V článku popisujeme, co tento test znamená pro budoucí vojenskou taktiku, technologii a strategii.
Americké námořnictvo nedávno úspěšně otestovalo laserový systém HELIOS (High-Energy Laser with Integrated Optical-Dazzler and Surveillance) na palubě torpédoborce USS Preble během fiskálního roku 2024. Systém HELIOS, vyvinutý společností Lockheed Martin, využívá technologii o výkonu 60 kW, přičemž v budoucnu se plánuje zvýšení až na 120 kW, a je určený k neutralizaci bezpilotních dronů, rychlých člunů a řízených střel.
Systém nebyl pouze brilantní doplňkem palubní výzbroje. Obsahuje i optický dazzler, který dočasně oslepuje senzory u cíle, a sledovací a rozpoznávací modul (ISR), čímž podporuje komplexní obrannou funkci přímo integrovanou v systému boje Aegis.
Podle výroční zprávy Úřadu pro testování a hodnocení obranných systémů (DOT&E) systém prošel úspěšným testem proti dronu v roce 2024, s podporou Centra protivzdušných opatření (Center for Countermeasures), které zaznamenalo a ověřilo výkon systému během střelby.
Obrovskou předností laseru je nízkonákladové použití — na rozdíl od střeliva za stovky tisíc dolarů stojí jeden výstřel „pouze“ několik centů, v závislosti na spotřebované energii a provozních nákladech, jako je chladící systém. Lasery navíc přispívají k neomezené výdrži za předpokladu dostupnosti napájení – žádné dobití, žádné logistické zdržení..
Historicky byl přechod k energetickým zbraním dlouhý. První aktivní laserový systém, LaWS, byl nasazen na lodi USS Ponce v roce 2014 a testován proti dronům i lodním cílům — ušetřil značné náklady i čas při střelbě. HELIOS je jeho technicky vyspělejší nástupce, plně integrován do paluby lodí třídy Arleigh Burke.
Ovšem systém není bez výzev. Atmosférické podmínky jako déšť, mlha nebo slaná mořská pára snižují účinnost laseru (efekt „bloomingu“ způsobí rozptyl paprsku) — to zůstává klíčovou technologickou překážkou.
Zároveň energetické nároky systému kladou vysoké nároky na elektrický výkon lodí – například Arleigh Burke třídy Flight III potřebují většinu své energie pro radar AN/SPY-6, což omezuje prostor pro další systémy a vyžaduje agresivní energetické řízení.
Kromě USA i další státy aktivně vyvíjejí obdobné systémy. Například Velká Británie testuje laser DragonFire, společný projekt MBDA, Leonardo a Qinetiq, který by měl vstoupit do služby v roce 2027 na britské námořní plavidla. Izrael, Jižní Korea i Německo mají vlastní varianty protidroních laserů ve vývoji či testech.