Americký Úřad pro letectví a vesmír (NASA) hlásí objev exponenty Gliese 12-b, jež potenciálně může hostit podmínky vhodné pro život. Nachází se v obyvatelné zóně své hvězdy, takže na jejím povrchu může být přítomna voda.

Do dnešního dne jsme objevili přes 5600 exoplanet, tedy planet za hranicemi Sluneční soustavy. Astronomové se snaží najít svět podobný Zemi – nebo alespoň s přítomností vody, ukazatelem podmínek vhodných k životu.

Nadějným adeptem ke studiím je podle výzkumu publikovaného v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society planeta Gliese 12-b. Jedná se o kamenný svět v souhvězdí Ryb ve vzdálenosti jen 40 světelných let od Země.

Gliese 12-b, planeta objevená s pomocí Transiting Exoplanet Survey Satellite (TESS), má rozměry jen o něco menší než Země. Obíhá kolem červeného trpaslíka, trvá jí to dohromady 12,76 dne, uvedla televize CNN s odkazem na studii.

„Podle mého názoru nám tato planeta může nabídnout zatím nejlepší odpověď na otázku, jestli na ní jsou takové podmínky, aby byla obyvatelná,“ tvrdí podle webu ScienceAlert astrofyzik Shishir Dholakia z University of Southern Queensland v Austrálii.

Rozhodující budou další studie

Planeta se nachází v takzvané obyvatelné zóně své (v tomto případě chladné a malé) hvězdy, což znamená, že ji obíhá v dostatečné blízkosti, aby na ní potenciální voda nezamrzala, ale zároveň se nachází v takové vzdálenosti, aby se nevypařila.

Vědci zatím neví, jestli vůbec má atmosféru a zda se tedy spíše než Zemi nepodobá Venuši. „Gliese-12b představuje jeden z nejlepších cílů pro studium toho, zda si planety velikosti Země obíhající kolem chladných hvězd mohou zachovat atmosféru, vysvětlil Dholakia.

Průměrná povrchová teplota Země činí asi 15 stupňů a v případě Gliese 12-b výzkumný tým odhaduje 42 stupňů Celsia. Astronomové teď chtějí odpovědět na otázku, zda má planeta atmosféru, s pomocí vesmírného dalekohledu Jamese Webba.

„To, co nám tato planeta může prozradit konkrétně, je to, proč Země zůstala obyvatelná a Venuše ne,“ řekla Larissa Palethorpeová, doktorandka Edinburské univerzitě. Můžeme pak pochopit vývoj planet z obyvatelných po neobyvatelné.