Vědci našli v jedné ze sedimentárních vrstev na dně jezera vyšší koncentraci chemických látek, vznikajících při spalování biomasy. Jinými slovy, objevili stopu po lidských ohništích z roku 810 našeho letopočtu.

„Kdyby šlo o rok 850, tolik by mě to nepřekvapilo, ale 810 je na vikinskou expanzi v severním Atlantiku velmi brzy,“ vyjádřil se k tomu historik Chris Callow z University of Birmingham, který se na výzkumu nepodílel.

Podle něj se jedná o kvalitní „potvrzení hypotézy“, která už mezi vědci koluje léta, ačkoli je do dnes kontroverzní.

Ne ničitelé, ochránci

Nový výzkum vyvrací i další hluboce zakořeněnou představu, že Vikingové po vylodění ostrov odlesnili, protože potřebovali půdu na pastviny a dřevo na stavbu příbytků. V období od 900 až 1200 našeho letopočtu ale analýza zaznamenala pětinásobný nárůst pylu bříz a vrb, tedy stromů údajně mizejících pod náporem vikingského hospodaření.

První osadníci tedy lesy na Islandu neničili, naopak to vypadá, že se o ně starali, vyvrací zaběhlé klišé studie.