Když se ale ke 450 světelných let vzdálené hvězdě podívala soustava šestašedesáti radioteleskopů v jihoamerické poušti Atacama, uviděla víc, než se doposud povedlo jakékoli jiné pozorovací stanici včetně Hubbleova vesmírného dalekohledu. A vyrazila astronomům dech.

zdroj: ALMA

Co je zač tahle rozmazaná věc? To je prosím pěkně budoucí sluneční soustava. Jde o tzv. protoplanetární disk, obklopující hvězdného benjamínka, a když si počkáte pár milionů let, vyloupnou se z něj nové planety.

Teleskopy v Atacamě spolu dohromady fungují jako jeden velký, neuvěřitelně citlivý interferometr: tedy přístroj, který si umí důkladně „posvítit“ na světlo – v tomhle případě světlo vzdálených hvězd.

Celá soustava, na které se podíleli i Češi, má jméno ALMA a s jejími jednotlivými teleskopy lze navíc hýbat až do vzdálenosti 16 kilometrů, což astronomům umožňuje uzpůsobit pozorování podmínkám konkrétního tělesa.

zdroj: ALMA

Snímek zdánlivě nenápadné hvězdy je prvním velkou trefou, kterou ALMA pořídila. Odborníky zaskočil i proto, že nikdo nepředpokládal existenci plně rozvinutého protoplanetárního disku u hvězdy, které je sotva milion let!